Kodulka horská

Kodulka horská (Mutilla marginata) je druh parazitického blanokřídlého hmyzu z čeledi kodulkovití (Mutilidae). V angličtině je stejně jako ostatní kodulky známá pod jménem velvet ant (sametový mravenec), podle vzhledu bezkřídlých samic připomínajících chlupaté mravence.

Kodulka horská
samička kodulky horské
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Nadčeleďvosy (Vespoidea)
Čeleďkodulkovití (Mutillidae)
Rodkodulka (Mutilla)
Binomické jméno
Mutilla marginata
Baer, 1848
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Dospělé samice dorůstají délky 10-15 mm a jsou bezkřídlé. Hruď mají užší než hlavu, zadeček téměř válcovitý. První tergit (článek) zadečku je obdélníkový a druhý má na zadním okraji dvě světlé skvrny. Nohy jsou bíle ochlupené s řadami černých trnů a celé tělo je naopak černě ochlupené.

Dospělí samci dorůstají délky 11-17 mm a jsou okřídlení. Mají černě ochlupenou hlavu a tělo, bílé holeně a zadeček s modravě kovovým leskem.

Obě pohlaví mají mezi třetím a čtvrtým tergitem zadečku stridulační aparát, který při použití produkuje skřípavý zvuk. Zatím není jasný jeho účel, pravděpodobně ho ale používají ke komunikaci a také pokud se ocitnou v tísni.

Biologie a ekologie

Vyskytují se na různých biotopech a často bývají synantropní (mohou žít v blízkosti člověka). Parazitují na většině druhů čmeláků (rodu Bombus) střední Evropy, kteří si staví svá hnízda v zemi. Samice aktivně proniká do hnízda čmeláka, kde naklade vajíčka do každé komůrky s larvou. Mají velmi tvrdou kutikulu, která odolá čmeláčímu bodnutí, naopak mají žihadlo, které zvládne citelně bodnout i člověka. Larvy se chovají jako ektoparazitoidi larev čmeláků a mohou se i živit zásobami pylu a nektaru. Stupeň zamoření čmeláčích hnízd je mnohdy vysoký, někdy to může být až 90 %. Samice se živí dravě. Napadají čmeláčí či včelí dělnice, kterým nakousnou membránu mezi hlavou a hrudí a sají vytékající hemolymfu, připomínají tak upíry. Dospělí samci mají letovou periodu od konce května do konce srpna a živí se květním nektarem a pylem z miříkovitých rostlin.

Rozšíření

Vyskytuje se v jižní a střední Evropě, na východ až za jižní Ural, Zakavkazsko a Střední východ. Ve střední Evropě patří po čmelácích mezi nejhojnější blanokřídlý hmyz žijící v nadmořské výšce 1500 metrů a výš. V České republice se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách (např. Krkonoše, Jeseníky a Jizerské hory).[1]

Červený seznam České republiky z roku 2017 nově řadí tento druh mezi téměř ohrožené druhy, pravděpodobně kvůli téměř úplné absenci v nižších polohách a úbytku jejich hostitelů čmeláků.[2]

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jan; STRAKA, Jakub; BOGUSCH, Petr; DVOŘÁK, Libor; BEZDĚČKA, Pavel; TYRNER, Pavel. Blanokřídlí České republiky I.. 1. vyd. Praha: Atlas, 2010. 520 s. S. 208.
  2. http://www.ochranaprirody.cz/res/archive/372/058766.pdf?seek=1509546816

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.