Kochánov (Světlá nad Sázavou)

Jméno Kochánov znamená Kochánův „třeba“ dvůr. Toto obecné jméno je doloženo ze všech dob a vzniklo pravděpodobně od staročeského slovesa kochati, což znamená „laskati, lahoditi, obveselovati“.[5]

• Radkovec
• Františkodol
• Mariadol
• Malý Mlýnek

Nejstarší historie této obce je tak jako většina vsí v okolí Světlé nad Sázavou spjata s klášterem benediktínů ve Vilémově.[6] První doložená písemná zmínka o vsi Kochánov pochází z roku 1406. Jde o záznam z desk zemských kde je zmiňován jakýsi Stanko z Kochánova a jeho manželka Anna.[5][7]

Další písemná zmínka o obci pochází z tzv. Trčkovského urbáře z roku 1591, kdy tuto ves vlastní rod Trčků z Lípy.[8]

Dalším zdrojem informací je Soupis poddaných podle víry z roku 1651 který uvádí, že ve vsi jménem Kochánov žije konšel Matěj Vaňkat s ženou Dorotou a čtyřmi potomky, dále sedlák Jiřík Soukup s dvěma syny a sedlák Vít Nečil s ženou Marií a třemi potomky. [9]

Berní rula z roku 1654 uvádí, že ve vsi Kochánově jsou 3 rolníci „jenž qualitates osedlého mají“. Jmenovitě Matěj Vankat, Vít Nečil a Jiřík Soukup. Ves v té době patří k panství Žehušickému, jehož majitelkou je Marie hraběnka v Valdštejna.[10]

Tereziánský katastr z roku 1757 uvádí Kochánov jako ves patřící k Nové Vsi u Světlé ( Neudorf ) a majitelem je hrabě Jan Josef Thun-Hohenstein.[11]

V roce 1760 se majitelem Nové Vsi a tím pádem i Kochánova stává svobodný pán Václav Haugwitz, v roce 1771 Novoveský statek a přináležející vsi kupuje zpět František Josef Jan hrabě Thun-Hohenstein. K další změně majitelů Kochánova dochází v roce 1783, kdy obec kupuje majitel Světelského panství hrabě Leopold Kolovrat-Krakovský.[12] Od tohoto roku je obec Kochánov trvale spjata ze Světelským panstvím. Přibližně v této době jsou katastrálně ke Kochánovu připojeny zbylé části bývalé vesnice Radkovec (Františkodol a Mariadol) a od této doby už je to jedna jediná vesnice až dodnes.

obec Kochánov, mapa stabilního katastru z roku 1838

Po smrti hraběte Leopolda Kolovrata-Krakovského (†1810) dochází k majetkoprávnímu vyrovnání, které trvá až do roku 1817, kdy se panství stává majetkem Františka Josefa Zichy z Vaszonyköe. Ten v roce 1821 mění Světelské panství se starohraběnkou Valpurgou ze Salm-Reifferscheidtů.[13] Rod Salm-Reifferschedtů vlastní panství až do roku 1887, kdy umírá poslední majitel starohrabě František. Jelikož zemřel bezdětný celé panství dědí jeho sestra, vdova po hraběti Josefu Osvaldu I. z Thun-Hohensteinu. Rod Thun-Hohenstein vlastní panství a tím pádem i obec Kochánov do roku 1913 a v roce 1914 celé panství kupuje úpický továrník Richard Morawetz. Kochánov se stává podle ústavy ze 4. března 1849 součástí obce Lipnička v roce 1850. Z františkodolského mlýna a pily se ve druhé polovině 19. stoletá stává první sklárna a jejími majiteli Bártové.

Na bojištích první světové války zahynuli čtyři rodáci a obyvatelé Kochánova. Jmenovitě: Štěpánek Václav z čp. 8, Štěpánek Jan z čp. 9, Vaňkát Jan z čp. 3 a Boček Jan z čp. 13 (dvůr Radkovec).[14] V československých legiích bojovali čtyři kochánovští rodáci. V ruských legiích to byl Josef Nečil[15] narozen v čp. 9 a Jaroslav Kolář[16] narozen v čp. 10 (Malý Mlýnek). V italských legiích bojovali Josef Bartl[17] narozen v č. p. 2 a Josef Ptáčník[18] narozen v čp. 14 (dvůr Radkovec). Všichni jmenovaní se z legií po skončení války vrátili domů.

Po první světové válce se osada Kochánov zůstává součástí politické obce Lipnička. V roce 1924 dochází k parcelaci Světelského panství, jehož majitelem je Richard Morawetz. Vesnice se začíná po létech zvětšovat a rozrůstat. Na severním okraji směrem k Radkovci přibývají nové domy čp. 25, 26, 27. Na západní hranici katastru dům čp. 23, nové domy si stavějí malíři Panuška a Jelínek, kteří se do Kochánova přistěhovali.

Křížek z roku 1860 v Kochánově

• Křížek z roku 1860 v Kochánově
• Historická kaplička na návsi, postavená v roce 1911. Kaple je zasvěcená sv. Terezii.
• Křížek na křižovatce silnice od Radkovce do Meziklasí s cestou od Remuty do Kochánova
• Pozůstatky středověké tvrze, tato tvrz zvaná též „tvrziště Smrčensko“ vznikla pravděpodobně v druhé polovině 14. století. O tvrzi se nezachovaly žádné písemné zprávy a zanikla pravděpodobně za husitských válek. Zbytky tvrziště jsou mezi dnešní osadou Smrčenskem a samotou Remuta v katastru obce Kochánov.[23][24]
• Kamenný mostek na Meziklaském potoce (datovaný cca do 18. století).[25] Nachází se na rozhraní katastru Kochánov a Koňkovice u samoty Remuta. Cesta dál pokračovala přes tvrziště Smrčensko (z druhé poloviny 14. století) do Kochánova. Most je jednoobloukový, valeně zaklenutý, z kamene na maltu. Most byl prohlášen kulturní památkou.[26]

• akademický malíř Jaroslav Panuška
• akademický malíř František Antonín Jelínek

• Panuškův dub

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kochánov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Kochanov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Kochánov u Lipničky na webu ČÚZK
• Podrobná historie obce