Coburg

Coburg, česky též Koburk, je městský okres v bavorských Horních Francích a sídlo zemského okresu Coburg. Město je administrativně členěno do dvanácti městských částí.

Coburg
Radnice v Coburgu

znak
Poloha
Souřadnice50°15′30″ s. š., 10°57′28″ v. d.
Nadmořská výška292 m n. m.
StátNěmecko Německo
Spolková zeměBavorsko
Vládní obvodHorní Franky
Coburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha48,3 km²
Počet obyvatel41 249 (2019)[1][2]
Hustota zalidnění854,2 obyv./km²
Správa
StarostaNorbert Tessmer (SPD)
Oficiální webwww.coburg.de
Telefonní předvolba09561
PSČ96450
Označení vozidelCO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny města

Socha Jana Kazimíra, gymnasium Casimirianum (1605)

Sídlo je poprvé písemně zmíněno roku 1086, kdy je polská královna Richeza darovala arcibiskupovi Annovi z Kolína nad Rýnem. Císař Ludvík Bavor roku 1331 udělil dosavadní tržní vsi městské právo a soudní právo. Roku 1430 se ve znaku města objevila hlava Maura, je to patron hlavního městského chrámu a města svatý Mauritius. Roku 1532 začaly čarodějnické procesy. Od přelomu 16. a 17. století do roku 1918 bylo rezidenčním městem vévodů sasko-kobursko-gothajských, první kníže Jan Kazimír Sasko-Coburský (1564-1633) se zasloužil o renesanční výstavbu města, stavbu prvního gymnasia, razil vlastní mince, ale proslul také neblaze zintenzivněním procesů s čarodějnicemi, kterých se uskutečnilo nejméně 228[3].

Od poloviny 19. do konce 20. století zde sídlila vojenská posádka. Od roku 1929 do února 1945 vládli městu Národní socialisté. Při leteckém náletu v únoru 1945 bylo zbořeno 96 % městské zástavby.

Od roku 1971 je Coburg sídlem vysoké školy technické. Při slučování obcí v roce 1934 a poté v letech 1972 až 1977 se území města rozšířilo na čtyřnásobek původní rozlohy. Od roku 2005 je Koburk nositelem titulu Evropské město.

Památky

Pevnost
Staré město a kostel sv. Mořice
Kostel sv. Mikuláše
zámek Ehrenburg
nádvoří hradu (pevnosti)
  • Koburská pevnost nad městem, jeden z největších hradních komplexů Německa; založena roku 1225 jako strážní hrad na hranicích mezi Horními Frankami a Duryňskem; za Třicetileté války roku 1635 byl obehnán trojí hradbou s kasematami a proměněn v pevnost. V současnosti je sídlem uměleckých sbírek (Kunstsammlungen)[4].
  • Zámek Ehrenburg – (1830-1837) novogotická stavba, druhá rezidence vévodů coburských, zbudoval je vévoda Arnošt, projektoval architekt Karl Fridrich Schinkel; nyní v něm sídlí Zemská knihovna a Zemské muzeum
  • Kostel sv. Mořice - goticko-renesanční bazilika, založená roku 1320 a přestavěná do roku 1586; hlavní městský chrám
  • Kostelík sv. Mikuláše - gotická stavba, přestavěná ze židovské synagogy
  • Kostel sv. Kříže (Heiligenkreuzkirche) – pozdně gotická halová stavba
  • Radnice - renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945
  • Městský dům - renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945
  • Pomník prince Alberta - manžela britské královny Viktorie
  • Dům mincmistra - hrázděná renesanční stavba
  • Gymnasium Casimirianum - renesanční stavba z roku 1605, se sochou zakladatele Jana Kazimíra ve výklenku nároží
  • Zemské divadlo - klasicistní budova založená roku 1840
  • Palais Edinburg
  • Lichtensteinská věž - novogotický zámeček s věží
  • Židovský most (Judenbrücke)– kamenný most z roku 1783, jeden z 22 mostů přes řeku Itz

Politika

Již roku 1929 zde volby vyhráli Národní socialisté, město se pak honosilo titulem První německé město NSDAP a roku 1932 jmenovalo Adolfa Hitlera svým čestným občanem.

Starostové a vrchní starostové

  • 1846–1865: Leopold Oberländer
  • 1865–1896: Rudolf Muther
  • 1897–1924: Gustav Hirschfeld
  • 1924–1931: Erich Unverfähr, bezpartijní
  • 1931–1934: Franz Schwede, NSDAP
  • 1934–1937: Otto Schmidt, NSDAP
  • 1937–1938: Wilhelm Rehlein, NSDAP
  • 1938–1945: August Greim, NSDAP
  • 1945, komisařsky: Alfred Sauerteig
  • 1945, komisařsky: Eugen Bornhauser
  • 1945–1948: Ludwig Meyer, SPD
  • 1948–1970: Walter Langer, FDP
  • 1970–1978: Wolfgang Stammberger, SPD
  • 1978–1990: Karl-Heinz Höhn, bezpartijní (podporován CSU)
  • 1990–2014: Norbert Kastner, SPD
  • od 1. května 2014: Norbert Tessmer, SPD

Slavní rodáci

  • Cornelius Pleier (* 1595 Coburg, † 1646/1649 Praha), lékař a učenec bojující proti čarodějnickým procesům, profesor medicíny na univerzitě v Praze
  • Arnošt Popp (1819–1883) – sochař, naturalizovaný v Praze
  • Wilhelm Popp (1828–1903) – flétnista a hudební skladatel, autor asi 600 skladeb
  • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1813–1871) – rakouský politik
  • Albert (1819-1861) - britský princ a manžel královny Viktorie

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online. [cit. 2020-03-04]
  2. Dostupné online.
  3. MELVILLE Gert (ed.): Herzog Johann Casimir von Sachsen-Coburg (1564-1633): Einblicke in eine Epoche des Wandels. Edice Schriftenreihe der Historischen Gesellschaft Coburg, svazek 27, Coburg 2016
  4. https://veste.kunstsammlungen-coburg.de/en/visit/

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.