Coburg
Coburg, česky též Koburk, je městský okres v bavorských Horních Francích a sídlo zemského okresu Coburg. Město je administrativně členěno do dvanácti městských částí.
Coburg | |
---|---|
Radnice v Coburgu | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°15′30″ s. š., 10°57′28″ v. d. |
Nadmořská výška | 292 m n. m. |
Stát | Německo |
Spolková země | Bavorsko |
Vládní obvod | Horní Franky |
Coburg | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 48,3 km² |
Počet obyvatel | 41 249 (2019)[1][2] |
Hustota zalidnění | 854,2 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Norbert Tessmer (SPD) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 09561 |
PSČ | 96450 |
Označení vozidel | CO |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny města
Sídlo je poprvé písemně zmíněno roku 1086, kdy je polská královna Richeza darovala arcibiskupovi Annovi z Kolína nad Rýnem. Císař Ludvík Bavor roku 1331 udělil dosavadní tržní vsi městské právo a soudní právo. Roku 1430 se ve znaku města objevila hlava Maura, je to patron hlavního městského chrámu a města svatý Mauritius. Roku 1532 začaly čarodějnické procesy. Od přelomu 16. a 17. století do roku 1918 bylo rezidenčním městem vévodů sasko-kobursko-gothajských, první kníže Jan Kazimír Sasko-Coburský (1564-1633) se zasloužil o renesanční výstavbu města, stavbu prvního gymnasia, razil vlastní mince, ale proslul také neblaze zintenzivněním procesů s čarodějnicemi, kterých se uskutečnilo nejméně 228[3].
Od poloviny 19. do konce 20. století zde sídlila vojenská posádka. Od roku 1929 do února 1945 vládli městu Národní socialisté. Při leteckém náletu v únoru 1945 bylo zbořeno 96 % městské zástavby.
Od roku 1971 je Coburg sídlem vysoké školy technické. Při slučování obcí v roce 1934 a poté v letech 1972 až 1977 se území města rozšířilo na čtyřnásobek původní rozlohy. Od roku 2005 je Koburk nositelem titulu Evropské město.
Památky
- Koburská pevnost nad městem, jeden z největších hradních komplexů Německa; založena roku 1225 jako strážní hrad na hranicích mezi Horními Frankami a Duryňskem; za Třicetileté války roku 1635 byl obehnán trojí hradbou s kasematami a proměněn v pevnost. V současnosti je sídlem uměleckých sbírek (Kunstsammlungen)[4].
- Zámek Ehrenburg – (1830-1837) novogotická stavba, druhá rezidence vévodů coburských, zbudoval je vévoda Arnošt, projektoval architekt Karl Fridrich Schinkel; nyní v něm sídlí Zemská knihovna a Zemské muzeum
- Kostel sv. Mořice - goticko-renesanční bazilika, založená roku 1320 a přestavěná do roku 1586; hlavní městský chrám
- Kostelík sv. Mikuláše - gotická stavba, přestavěná ze židovské synagogy
- Kostel sv. Kříže (Heiligenkreuzkirche) – pozdně gotická halová stavba
- Radnice - renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945
- Městský dům - renesanční budova rekonstruovaná po roce 1945
- Pomník prince Alberta - manžela britské královny Viktorie
- Dům mincmistra - hrázděná renesanční stavba
- Gymnasium Casimirianum - renesanční stavba z roku 1605, se sochou zakladatele Jana Kazimíra ve výklenku nároží
- Zemské divadlo - klasicistní budova založená roku 1840
- Palais Edinburg
- Lichtensteinská věž - novogotický zámeček s věží
- Židovský most (Judenbrücke)– kamenný most z roku 1783, jeden z 22 mostů přes řeku Itz
Politika
Již roku 1929 zde volby vyhráli Národní socialisté, město se pak honosilo titulem První německé město NSDAP a roku 1932 jmenovalo Adolfa Hitlera svým čestným občanem.
Starostové a vrchní starostové
- 1846–1865: Leopold Oberländer
- 1865–1896: Rudolf Muther
- 1897–1924: Gustav Hirschfeld
- 1924–1931: Erich Unverfähr, bezpartijní
- 1931–1934: Franz Schwede, NSDAP
- 1934–1937: Otto Schmidt, NSDAP
- 1937–1938: Wilhelm Rehlein, NSDAP
- 1938–1945: August Greim, NSDAP
- 1945, komisařsky: Alfred Sauerteig
- 1945, komisařsky: Eugen Bornhauser
- 1945–1948: Ludwig Meyer, SPD
- 1948–1970: Walter Langer, FDP
- 1970–1978: Wolfgang Stammberger, SPD
- 1978–1990: Karl-Heinz Höhn, bezpartijní (podporován CSU)
- 1990–2014: Norbert Kastner, SPD
- od 1. května 2014: Norbert Tessmer, SPD
Slavní rodáci
- Cornelius Pleier (* 1595 Coburg, † 1646/1649 Praha), lékař a učenec bojující proti čarodějnickým procesům, profesor medicíny na univerzitě v Praze
- Arnošt Popp (1819–1883) – sochař, naturalizovaný v Praze
- Wilhelm Popp (1828–1903) – flétnista a hudební skladatel, autor asi 600 skladeb
- Alexandr Mensdorff-Pouilly (1813–1871) – rakouský politik
- Albert (1819-1861) - britský princ a manžel královny Viktorie
Odkazy
Reference
- Dostupné online. [cit. 2020-03-04]
- Dostupné online.
- MELVILLE Gert (ed.): Herzog Johann Casimir von Sachsen-Coburg (1564-1633): Einblicke in eine Epoche des Wandels. Edice Schriftenreihe der Historischen Gesellschaft Coburg, svazek 27, Coburg 2016
- https://veste.kunstsammlungen-coburg.de/en/visit/
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Coburg na Wikimedia Commons
- https://www.coburg.de/startseite/950Jahre/Spaziergang-durch-Coburg/Coburg-und-seine-Denkmaeler.aspx
- https://www.schloesser.bayern.de/deutsch/schloss/objekte/co_veste.htm