Dřevec
Dřevec je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, patřící k městu Kožlany. Katastrální území Dřevec zaujímá rozlohu 398,56 ha. V roce 2011 zde trvale žilo 115 obyvatel.[2]
| Dřevec | |
|---|---|
 Náves ve Dřevci | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Kožlany |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′12″ s. š., 13°32′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 115 (2011)[1] |
| Katastrální území | Dřevec (3,99 km²) |
| Nadmořská výška | 430–440 m n. m. |
| PSČ | 331 41 |
| Počet domů | 36 (2011)[1] |
  Dřevec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 32981 |
| Kód k. ú. | 632988 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha
Ves leží na Dřeveckém potoce v rovinatém terénu 4 km jihovýchodně od Kralovic.
Historie
Ves je poprvé uváděna v potvrzení majetku plaského kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250. Na počátku husitských válek roku 1419 zastavil opat Gotfrýd ves s 15 statky doživotně Hanuše z Kolovrat, ale 5 usedlostí bylo během válek zničeno. Po smrti Hanuše se Dřevec vrátil do majetku kláštera, ale až do roku 1550 se majitelé několikrát střídali.
Roku 1554 zastavil opat Bohuslav ves Floriánu Gryspekovi a ta se stala součástí kaceřovského panství. V roce 1558 bylo ve vsi 10 usedlostí, na kterých hospodařily rodiny Jana Kachka, Míky Vochoče, Jana Radima, Matěje Vojtěchů, Matěje Číhy, Václava Dudela, Petra Noska, Jakuba Hanzy a Matěje Macháčka.
Po bitvě na Bílé hoře se ves po konfiskaci majetku Gryspeků vrátila roku 1623 zpět do majetku kláštera. Během třicetileté války bylo vypáleno dalších 5 statků a k roku 1651 žilo v Dřevci jen 20 obyvatel.
V roce 1680 vedl místní rodák, rychtář Jiří Radim, selské povstání proti klášterní vrchnosti. Povstání neuspělo a vzbouřenci museli vysázet lipovou alej k Mariánské Týnici, z níž zbyla poslední Radimova lípa. Rychtář Radim má pamětní desku na čp. 18.
Ves byla v majetku klášter až do jeho zrušení roku 1785.
V minulosti bylo nedaleko vsi otevřeno několik ložisek keramických jílů, povrchová těžba byla však ukončena a ložiska se zbytkovými zásobami jsou považována za neperspektivní. Roku 1967 byl zavezen návesní rybník.
Památky
- zděná kaple s trojbokým závěrem a zvoničkou nad průčelím, okolo roku 1870
- usedlost čp. 13 na podlouhlé návsi s fasádou se secesními motivy
- smírčí kříž z 16. století z pískovce s jednoduchým křížem
- smírčí kříž z 18. století s nápisem Barbora Hibnerowa 1761, rytinou lebky a zkřížených hnátů
- kamenná sloupková boží muka sv. Vavřince z konce 18. století při rozcestí na západním okraji vsi
- zděná kaplička P.Marie při silnici na Kralovice
Okolí
Dřevec sousedí na severu s Kožlany, na východě s Černíkovicemi a Všehrdy, s Brodeslavy na jihovýchodě, s Hodyní na jihozápadě a s městem Kralovice na západě.
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 249.
Literatura
- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Karel Rom: Představujeme obce regionu: Dřevec; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 2. (20003/2004), č. 2, s. 2.
- Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/2003), č. 2, s. 3–4
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dřevec na Wikimedia Commons
- Smírčí kříže v Dřevci Archivováno 5. 5. 2005 na Wayback Machine
