Kožlí (hrad)

Název hradu se poprvé objevuje v roce 1318 v predikátu Ctibora z Kožlí.[2] V roce 1362 se podle Kožlí psal Kunrát z Chvojna. Majitelé Kožlí měli patronátní právo ke kostelu svatého Jakuba v blízkém Chvojenu. V roce 1404 je jako majitel uveden Petr z Pětichvost, spojenec Václava IV.[3] Beneš Libún z Dubé je první příslušník svého rodu, jenž hrad vlastnil. Doloženo je to k roku 1414. Beneš v bitvě u Lipan bojoval na straně panské jednoty a na Kožlí opisoval rukopisy zřejmě teologického charakteru. V majetku rytířů z Dubé zůstalo Kožlí nejméně do roku 1461, kdy je uvedeno v přídomku dalšího Beneše Libuna. Někdy mezi tímto rokem a 1495 koupil Kožlí Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. který ho připojil ke konopišťskému panství. Tehdy se uvádí jako tvrz Kožlé. V souvislosti se sousedním Konopištěm ztratilo Kožlí rezidenční funkci a v průběhu 16. století bylo postupně opouštěno. Na přelomu 16. a 17. století se v písemných pramenech Kožlí uvádí jako zámek pustej.

V roce 1835, v rámci své letní cesty Posázavím, navštívil zříceninu Kožlí Karel Hynek Mácha. Nelze vyloučit, že hrad nakreslil, doklad se však nedochoval.[4] Lokalita je jako Kožly uvedena v soupisu Hrady spatřené.

Východní nároží vstupní brány

Hrad se skládal z předhradí a vnitřního hradu, jež byly odděleny ve skále vylámaným hlubokým příkopem. Komunikaci mezi nimi zřejmě umožňoval padací most,[5] umístěný v nevelké věži vstupní brány vysazené před linii hradby.[6] Vnitřní hrad tvořila dvoupalácová dispozice, přičemž není vyloučeno, že se jedná o nejstarší příklad v Čechách.[2] Obdélné hradní jádro se skládalo z brány, na kterou navazoval první palác. Za ním bylo nádvoří, ukončené na jihovýchodě druhým palácem. Tyto dvě stavby spojovala po obou stranách vnitřní hradba. Podél celého objektu probíhala parkánová hradba. Nejlépe dochovanou částí hradu je jihovýchodní parkánová zeď a část vnitřní hradby ve stejném směru. Zbytek tvoří převážně terénní relikty.[2] Hrad je zarostlý náletovými dřevinami.