Kostel svatého Jakuba (Chvojen)

Loď kostela od západu

Návrší, na kterém se kostel nachází, bylo opevněno v závěrečné fázi raného středověku, tj. zřejmě ve 2. polovině 11. století.[3] Plocha hradiště má rozlohu přibližně 3 hektary. Fortifikace se skládala z příkopu a valu, nejlépe patrná je na západní straně lokality. Na opevněném hradišti vznikl velmožský dvorec, který se rozkládal západně od lodi dnešního kostela. Archeologický výzkum zde dosud prováděl jen Antonín Hejna.[4]

Zřejmě v polovině 13. století byl v sousedství šlechtického sídla postaven románský tribunový kostel. Ten byl upravován v letech 1872 a 1904. Druhá z oprav proběhla podle projektu Josefa Mockera, který výrazně zvýšil věž a opatřil ji novorománskými sdruženými okny.[5] Kostel obklopuje hřbitov, přístupný novogotickou brankou. Na ní jsou umístěny desky s historií objektu a připomínkou pohřbu selských rebelů z povstání roku 1775. Keltské opevnění lokality, o němž se píše na informačních tabulích u kostela, není archeologickým průzkumem prokázáno. Později se zde rozkládalo slovanské hradiště a po něm dnes již zaniklá ves. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[6]

Kostel se skládá ze tří komponent: široké krátké lodi sklenuté příčnou valenou klenbou, hranolové, v novověku zvýšené věže, a na východě čtvercového presbytáře sklenutého křížovou klenbou s hřebínky. Kružby v oknech pocházejí většinou z novodobých úprav.[1] Nejstarší částí kostela je loď a dolní část věže, v níž se nalézá v síle zdiva schodiště. Ve zdivu kostela jsou zabudovány renesanční epitafy. Na podlaze kostela je dlažba ze 14. století.

Figurální epitaf z roku 1618

V kostele jsou vzácné nástěnné malby z poloviny 14. století. Na severní straně podvěží je votivní výjev představující dva šlechtice předávající desátek a dobytče svatým Jakubovi a Filipovi.[7] Na severní straně vítězného oblouku je zpodobeno Peklo představované Leviathanem, což byla v gotice oblíbená divadelní kulisa. Obraz Madony korunované anděly se vrací k románskému tvarosloví.

Zvláštnost: V kostele je také obraz ukazující, jak si lidé představovali sluneční soustavu ve 14. století. Země je tam uprostřed a kolem obíhají měsíc i další planety, což je celkem nezvyklý motiv pro sakrální prostředí.