Kočka pampová

Kočka pampová (Leopardus colocolo) je jihoamerická divoká malá kočkovitá šelma. Ve své domovině je nazývána gato pajero.

Kočka pampová
Kresba kočky pampové
Stupeň ohrožení podle IUCN

téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďkočkovití (Felidae)
Podčeleďmalé kočky (Felinae)
RodLeopardus
Binomické jméno
Leopardus colocolo
(Molina, 1782)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
areál kočky pampové (modře)
Sesterský druh
kočka horská (Leopardus jacobita)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klasifikace

V minulosti se kočka pampová řadila do rodu Felis, jako Felis colocolo. V roce 1993 vyčlenil Wozencraft kočku pampovou společně s kočkou slaništní a tmavou do samostatného rodu Oncifelis, aby tak zdůraznil jejich blízkou příbuznost. Tuto klasifikaci ale v roce 1994 zpochybnila García-Perea, která kočku pampovou zařadila do samostatného rodu Lynchailurus a nezůstala jen u toho, druh rozčlenila na tři samostatné druhy. Dnes se zdá, že obě verze budou opuštěny a kočky, které se původně řadily do rodu Oncifelis, tedy i kočka pampová, budou v budoucnu patřit do rodu Leopardus. Rozdělení na tři samostatné druhy ale zatím zůstává (Wilson & Reeder, 2005).

Popis

  • hmotnost: 3–7 kg
  • délka těla: 51–76 cm
  • délka ocasu: 30 cm
  • výška: 30–35 cm

Kočka pampová připomíná evropskou divokou kočku nebo velkou kočku domácí. Má nápadně širokou hlavu a špičaté uši s černými krátkými štětičkami. Je to silná, podsaditá šelma, s dlouhou srstí, která je dělá větší, než ve skutečnosti jsou. Někteří jedinci mají dokonce hřívu tvořenou až 7 cm dlouhými chlupy.

Zbarvení srsti je velmi variabilní, velká mnohotvárnost druhu vedla k popsání mnoha poddruhů a ke snahám rozdělit kočky pampové na tři samostatné druhy. Základní barva srsti je může být velmi světlá, šedohnědá, hnědočerná, červená i úplně černá, někteří jedinci jsou rezavě tečkovaní nebo mají mourovanou kresbu na končetinách. Na ocasech mají kočky pampové tmavé kroužky. U severních poddruhů nalezneme bílou skvrnu na ušním boltci, jako mají tygři a některé další malé kočkovité šelmy, jižní poddruhy ji nemají. I struktura srsti se liší u jednotlivých populací, kočky pampové, které žijí v Andách, mají hustou a měkkou srst, kočky obývající nížiny naopak řídkou a hrubou.

Na základě morfologických odlišností rozdělila García-Perea a Wilson & Reeder populace koček na tři samostatné druhy:

Leopardus (Lynchailurus) colocolo Molina 1782

Jsou to velké kočky se šikmými skořicovými pruhy nebo rozetami na bocích. Ocas má čtyři nebo pět načervenalých kroužků, břicho je bílé s rezavožlutými nebo tmavě hnědými znaky. Končetiny jsou skořicové nebo mají stejnou barvu, jako zbytek těla. Tento druh je rozšířen na západě And v horských stepích a subtropických lesích.

Leopardus (Lynchailurus) pajeros Desmarest 1816

Středně velké kočky, jsou možné tři barevné variety:

  1. červenohnědé rozety, ocas celý kroužkovaný, břicho bílé s tmavě hnědými znaky, končetiny stejné barvy jako zbytek těla
  2. světlá varieta s nevýraznou kresbou
  3. šedé kočky bez kresby

Tyto kočky jsou nejrozšířenější, žijí na východní straně And od Patagonie až k Ekvádoru.

Leopardus (Lynchailurus) braccatus Cope 1889

Nejmenší druh, srst je téměř bez kresby. U divoce zbarvených koček jsou vidět náznaky rozet na bocích, světlejší kočky jsou úplně bez kresby. Konec ocasu je černý, někdy mají černé „ponožky“. Žijí v Brazílii, Paraguayi a Uruguayi.

Je-li kočka pampová považována za jediný druh, rozlišuje se 8 poddruhů:

Rozšíření a stanoviště

Kočka pampová žije roztroušeně na většině území Jižní Ameriky, od Chile přes Argentinu, Ekvádor a Peru po Brazílii. Jak naznačuje její české jméno, obývá pampy, ale i křovinaté oblasti, tropické lesy a horské oblasti And až do nadmořské výšky kolem 5000 m n. m. Nežije na západním pobřeží jižní Ameriky a také se vyhýbá nížinným tropickým deštným lesům.

Biologie

O chování kočky pampové v divočině neexistuje příliš informací. Zřejmě jsou aktivní hlavně v noci, kdy loví malé savce, jako jsou morčata, a ptáky. V Patagonii vybírají hnízda tučňákům (Nowell and Jackson 1996) a někdy napadají drůbež. Březost trvá 80–85 dní, v jednom vrhu jsou jen jedno nebo dvě koťata. Kočky pampové jsou agresivní, nesnadno se ochočí.

Ochrana

V minulosti byly kočky pampové ve velkém loveny kvůli kožešině (26 000 kůží jen v roce 1980). Obchod s kožešinami byl omezen úmluvou CITES (kočky pampové jsou v příloze II), dnes jsou v Argentině, Uruguayi, Paraguayi a Chile chráněné. Ve svém areálu jsou ale poměrně vzácné.

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.