Knihovna města Hradce Králové

Bývalý Záložní a úvěrní ústav, (sídlo královéhradecké knihovny do roku 2013), Tomkova ul. čp. 177

Královéhradecká knihovna byla založena v roce 1896 v domě čp. 59 za katedrálou sv. Ducha a v době 1. světové války i v následujícím meziválečném období se několikrát stěhovala do více či méně vyhovujících objektů. V roce 1939 získala prostory bývalého Záložního a úvěrního ústavu v Tomkově ulici čp. 177, a později i v sousedním domě, kde sídlila do roku 2013. Během doby se mnohokrát změnil název i zřizovatelé knihovny; od 1. ledna 2003 se zřizovatelem stalo opět město Hradec Králové.

Z důvodů narůstajícího knihovního fondu a zvyšujícího se počtu čtenářů přestaly stávájící využívané prostory vyhovovat a bylo třeba knihovnu přestěhovat do většího objektu. V roce 2003 proto zakoupilo město za necelých třicet milionů korun tři čtvrtiny průmyslového objektu továrny Vertex ve Wonkově ulici (v jedné čtvrtině objektu sídlí vydavatelství Garamon s tiskárnou). Tato budova byla vybrána pro svoji výhodnou polohu (spadá ještě do Gočárova centra), dostupnost veřejnou dopravou i velice dobrý stav.[1]

Továrnu dal postavit jako přádelnu bavlny v roce 1908 podnikatel Richard Anninger podle projektu rakouského architekta Bruno Bauera, průkopníka železobetonových konstrukcí. Dvoupodlažní stavba, kterou tvoří monolitický železobetonový skelet se stala jednou z ukázkek průmyslové architektury počátku 20. století v Čechách. Po znárodnění byla v budově zřízena továrna n.p. Vertex, která vyráběla skleněná vlákna do sklolaminátu. Hygienicky závadný provoz byl v osmdesátych letech 20. století uzavřen.

Pro projekt revitalizace továrny na městskou knihovnu a centrum celoživotního vzdělávání byl vybrán ateliér architekta Davida Vávry, který má řadu zkušeností s obnovou průmyslových objektů i celých zón pro kulturní účely.[2] Novostavba za necelých 200 milionů Kč byla slavnostně otevřena 20. března 2013.[3]

Architekt David Vávra se rozhodl při rekonstrukci továrního objektu respektovat původní charakter stavby. Ve zprávě k architektonické studii uvedl, že „technicky řešené detaily skeletové konstrukce mají harmonickou eleganci, takže není nutno je zakrývat“. Téměř veškeré nové členění jsou buď transparentní skleněné příčky nebo regály a polopříčky, čímž byla zachována působivost stávajícího železobetonového skeletu.

Na střeše dvoupodlažního objektu vznikla terasa s pergolami, která slouží v letních měsících jako čítárna. V rohu je umístěná velká kovová konstrukce velryby (určená pro popínavou zeleň), která byla inspirována knihou Zahrada Jiřího Trnky. Předěl mezi knihovnou a tiskárnou vydavatelství Garamon tvoří věž a zároveň světelný poutač, znázorňující knihu s literárními úryvky, připomínající nové využití budovy.