Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci

Počátek knihovny olomoucké univerzity souvisí se vznikem jezuitské koleje v Olomouci v roce 1566, která se v roce 1573 se stala akademií rovnocennou západoevropským univerzitám té doby.[4] Zpočátku byla budována především knižními fundacemi a dary kanovníků, olomouckých biskupů, prelátů a zemských úředníků.[5]

Knihovna přešla po zrušení Tovaryšstva Ježíšova v roce 1773 do správy státu a roku 1775 byla prohlášena veřejnou Univerzitní knihovnou. Následkem zrušení olomoucké univerzity v roce 1860 se knihovna osamostatnila.[6]

Olomoucká univerzita byla obnovena zákonem č. 36/1946 Sb.[7] pod názvem Univerzita Palackého v Olomouci.[8] Původní univerzitní knihovna se stala samostatným subjektem s názvem Univerzitní knihovna[9] – současná Vědecká knihovna v Olomouci.[10] Na UP také začaly postupně vznikat odborné knihovny na fakultách a katedrách.

Ústřední knihovna Lékařské fakulty (LF) zahájila svůj provoz již v roce 1946 na Lidické třídě 8.[11] Zakrátko se stala druhou největší lékařskou knihovnou v Československu.[12] V roce 1947 se přestěhovala na Fierlingerovu třídu 10 a od roku 1962 sídlila v nové budově Teoretických ústavů v areálu Fakultní nemocnice.[13]

Na Filozofické fakultě (FF) byly v letech 1947–1948 zakládány ústavy, které si budovaly vlastní specializované knihovny. Největší knihovnu měl Ústav pro slovanskou filologii na Křížkovského 10.[14] V roce 1959 vzniklo Knihovní středisko FF ve Wurmově 7, které bylo roku 1981 nahrazeno Ústřední knihovnou FF se studovnou na Křížkovského 10.[15]

V roce 1959 vznikla Ústřední knihovna Pedagogického institutu v Olomouci. Po zániku institutu se v rámci UP v roce 1964 konstituovala Pedagogická fakulta (PdF) a s ní i Ústřední knihovna PdF na Purkrabské 2.[16]

Knihovní středisko Přírodovědecké fakulty (PřF) vzniklo po zrušení vysoké školy pedagogické v roce 1959. Knihovny přírodovědných oborů byly budovány při pracovištích tzv. biennia přírodních věd, spojeného s PdF. Středisko bylo v roce 1967 nahrazeno Ústřední knihovnou PřF, která sídlila na Gottwaldově 15.[17]

Knihovna Ústavu marxismu-leninismu na Křížkovského 12 byla založena v roce 1970. Neměla samostatnou studovnu a studijní literatura byla v případě potřeby zařazována do studoven jednotlivých fakult.[18]

Budova bývalé tereziánské zbrojnice v roce 1991.

Rektor Lubomír Dvořák a profesor Josef Jařab při slavnostním otevření Informačního centra UP.

V roce 1991 získala UP budovu bývalé dělostřelecké tereziánské zbrojnice (čp. 842) na Biskupské náměstí 1.[19] Objekt musel být rekonstruován a počítalo se s ním pro Informační centrum (IC) UP, ustanovené v roce 1991. Toto univerzitní zařízení zahrnovalo Knihovnu, Centrum výpočetní techniky, Audiovizuální centrum a Vydavatelství.[20] Ředitelem IC UP se stal PhDr. Rostislav Hladký.[21]

Univerzitě velmi chyběla centrální knihovna, neboť v roce 1991 vzniklá Knihovna Univerzity Palackého byla tvořena pouze informačními středisky (IS) na fakultách. V roce 1996 to byly IS Cyrilometodějské teologické fakulty (CMTF), IS Fakulty tělesné kultury (FTK),[22] IS Filozofické fakulty (FF), IS Lékařské fakulty (LF), IS PdF a IS PřF.[23] IS Právnické fakulty (PF) vzniklo v roce 1991 v rámci obnovené Právnické fakulty. Bez centralizace byly služby knihovny roztříštěné a nekonzistentní, knihovnické práce byly vykonávány multiplikovaně. Proto byla na začátku roku 1997 v částečně zrekonstruované budově bývalé tereziánské zbrojnice uvedena do provozu nová Ústřední knihovna.

Zrušena byla IS na FF a PdF a jejich fond byl umístěn do Ústřední knihovny UP. Uvnitř KUP došlo k velkým přesunům pracovníků[24] a knihovna získala vlastní vedení. Ředitelkou se stala RNDr. Danuše Lošťáková.[21] Ve stejném roce byl implementován automatizovaný knihovní systém TINLIB a v listopadu zahájena elektronická výpůjčka knih.[25][26] V roce 1999 byla dokončena rekonstrukce tereziánské zbrojnice a v říjnu téhož roku došlo k slavnostnímu otevření Informačního centra Univerzity Palackého.[27]

IS LF vystoupilo v roce 1998 ze svazku KUP a stalo se součástí Informačního centra LF.[28] Knihovna matematických oborů v Olomouci-Hejčíně byla zprovozněna na počátku roku 1998 jako součást IS PřF[29], které se v roce 1999 přestěhovalo do nových prostor na tř. Svobody 26.[30]

IS PF bylo po rozsáhlé rekonstrukci znovuotevřeno v roce 1999 na třídě 17. listopadu 6.[31][32]

Studovna ve Zbrojnici.

Knihovna Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

V rámci nově přijaté Státní informační politiky ve vzdělávání byl od roku 2000 kladen velký důraz na využívání elektronických informačních zdrojů a KUP získala řadu významných databází.[33]

Součástí IS PF se v roce 2001 stalo Evropské dokumentační středisko.[34] V roce 2002 bylo do KUP začleněno Britské centrum (BC), které vzniklo v roce 1991 a sídlilo na Křížkovského 14.[35] IS FTK se přestěhovalo do nové dostavby na budově děkanátu FTK na třídě Míru 117.[36]

KUP byla podle nového knihovního zákona[37] v roce 2002 zaregistrována na Ministerstvu kultury České republiky jako specializovaná knihovna. Stala se rovněž součástí Asociace knihoven vysokých škol.[38] V letech 2004 a 2005 obdržela KUP knihy z pozůstalosti Pavla Tigrida.[39][40]

Po osmi letech se Informační centrum LF v roce 2006 stalo opět součástí KUP pod názvem IS LF.[41] Téhož roku vznikla v areálu Biocentra PřF UP v Holici Knihovna biologických oborů, a to spojením knihoven katedry botaniky a katedry biochemie.[42] Následně byla tato pobočka IS PřF v roce 2008 přestěhována do nových prostor v rámci areálu Šlechtitelů 27.[43]

K významné změně došlo v roce 2007. Zaniklo IC UP a KUP se osamostatnila.[41] Zároveň se změnily názvy informačních středisek fakult na oborové knihovny[44] a došlo k přestěhování Oborové knihovny CMTF na Univerzitní 22.[45] Závěr desetiletí se nesl ve znamení elektronických služeb. V roce 2008 byl implementován nový knihovnický systém (Advanced Rapid Library - ARL - od firmy Cosmotron)[46] a v knihovně na Zbrojnici bylo zavedeno bezdrátové internetové připojení.[47]

Oborová knihovna PřF byla v roce 2009 přestěhována do novostavby na třídu 17. listopadu 12.[48] Ve stejném roce byla KUP rozšířena o Oborovou knihovnu Fakulty zdravotnických věd (FZV).[49]

Po roce 2010 si KUP založila profil na Facebooku a začala komunikovat se svými čtenáři také v prostředí sociálních sítí. V roce 2016 přibyl Instagram.

Knihovna Lékařské fakulty Univerzity Palackého

Britské centrum (BC) se v roce 2011 přestěhovalo do nových prostor na Křížkovského 8.[50] Ke stěhování došlo kromě toho u Oborové knihovny Lékařské fakulty, která se v roce 2013 přesunula na nové Teoretické ústavy na ulici Hněvotínská 3.[51]

Studovna na Pedagogické fakultě byla během rekonstrukce v roce 2012 zrušena. Fond byl následně přemístěn do Ústřední knihovny Univerzity Palackého.[52]

Roku 2013 došlo v Ústřední knihovně Univerzity Palackého k slavnostnímu otevření noční studovny.[53][54] V roce 2014 se ředitelkou Knihovny Univerzity Palackého stala Mgr. Helena Sedláčková.[55] Ve stejném roce začala Knihovna Univerzity Palackého poskytovat výpůjční služby rovněž absolventům Univerzity Palackého v rámci programu Absolvent.[56] Roku 2014 došlo také k implementaci open source systému VuFind, který umožnil budování souborného katalogu Knihovny Univerzity Palackého, Rakouské knihovny a Vlastivědného muzea.[57] Posléze se k tomuto systému připojila Arcibiskupská knihovna Olomouc.[58][59]

Na začátku roku 2015 se přesunula Oborová knihovna Fakulty zdravotnických věd do dostavby Teoretických ústavů, konkrétně do časopisecké studovny Oborové knihovny Lékařské fakulty.[60] Téhož roku Knihovna Univerzity Palackého začala zajišťovat provoz Richterovy knihovny.[58]

Ústředí Knihovny Univerzity Palackého zastřešuje její odborné činnosti těmito odděleními:

• akvizice
• bibliograficko-informační služby
• katalogizace
• ředitelství

Pobočky Knihovny Univerzity Palackého jsou následující:

• pobočka Zbrojnice
• pobočka Britské centrum
• pobočka Knihovna Lékařské fakulty
• pobočka Knihovna Fakulty zdravotnických věd
• pobočka Knihovna Fakulty tělesné kultury
• pobočka Knihovna Právnické fakulty
• pobočka Knihovna Přírodovědecké fakulty (pobočka na ulici 17. listopadu a pobočka na ulici Šlechtitelů 27 (biologické obory)
• pobočka Knihovna Cyrilometodějské teologické fakulty

V letech 2001,[61] 2003,[62] 2005,[63] 2007[64] a 2009[65] uspořádala Knihovna Univerzity Palackého konferenci Knihovna a architektura.[66]

Po roce 2000 se Knihovna Univerzity Palackého zapojila do několika významných projektů, které umožnily přístup do řady elektronických informačních zdrojů.

V letech 2004–2008 to byl program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy „Informační infrastruktura výzkumu“.[67] V roce 2009 byl vyhlášen program MŠMT „Informační zdroje pro výzkum“ (INFOZ) na léta 2009–2011 a Knihovna Univerzity Palackého se stala centrálním pracovištěm pro koordinaci přístupu k celostátním projektům na elektronické informační zdroje.[68]

V letech 2012–2014 se Knihovna Univerzity Palackého zapojila do projektů POMEZÍ, Inteftek a došlo také k vybudování portálu EIZ. V roce 2013 se Knihovna Univerzity Palackého stala řešitelským pracovištěm projektu Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace „NATURA: vědecké informační zdroje přírodních věd“.[69]

V průběhu roku 2015 byly řešeny projekty z programu MŠMT „Informace – základ výzkumu“[70] (program LR), jehož cílem je podporovat vývoj, experimentální vývoj a inovace v letech 2013–2017.[71] Knihovna Univerzity Palackého se zapojila také do projektu Chinet a v roce 2016 do Programu na podporu terciárního vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji.

Pro své uživatele Knihovna Univerzity Palackého organizuje řadu kulturních akcí: výstavy (mimo jiné Jindřich Štreit), večerní čtení, noci v knihovně,[72] večery deskových her, besedy a přednášky významných osobností (mimo jiné Martin Hilský, Pavel Čech, Michal Sýkora). Od roku 2008 se Knihovna Univerzity Palackého pravidelně účastní Dnů evropského dědictví a od roku 2015 Olomoucké muzejní noci.

• Udělení Medaile Zdeňka Václava Tobolky ředitelce knihovny Danuši Lošťákové za rok 2011.
• Reportáž České televize o obrázkových stripech Knihy ve zkratce, 10. prosince 2011.
• Reportáž České televize o otevření noční studovny, 21. května 2013.
• Reportáž Českého rozhlasu o Mystery shoppingu, 13. června 2013.
• UP host s ředitelkou knihovny Helenou Sedláčkovou, 29. března 2016.
• Článek v časopise Knihovna: knihovnická revue, 22. června 2018

• FIALA, Jiří et al. Univerzita v Olomouci (1573–2013). 2., upr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 189 s. ISBN 978-80-244-3363-9.
• KORHOŇ, Miloš, ed. a VINTROVÁ, Tereza, ed. Chrám věd a múz: dějiny Vědecké knihovny v Olomouci. 1. vydání. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2016. 327 stran. ISBN 978-80-7053-310-9.
• PETRŮ, Eduard et al. Knihovny na Univerzitě Palackého. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1985. 102 s

• Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)
• Webové stránky Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci
• Online katalog Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci
• Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci na Facebooku
• Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci na Instagramu