Kněhyně – Čertův mlýn

Oblast byla hlavně využívána k myslivosti, méně pak k pastvě ovcí. Hospodářsky se lesy v minulosti nevyužívaly. Těžba lesa zde kvůli složité dostupnosti vrcholů neprobíhala ani neorganizovaně v malém množství, z tohoto důvodu se zde zachovaly porosty staré 120–150 let.[4]

První návrh ke zřízení rezervace se podal prof. A. Zlatník, jenž se o tuto oblast zajímal hlavně kvůli zachovalosti lesních ekosystémů. Návrh byl podán v roce 1937. V roce 1968 se díky Ing. Balharovi začalo usměrňovat hospodaření na území dnešní NPR.  Řízení bohužel trvalo velmi dlouhou dobu, až do roku 1989, kdy se konečně podařilo vydat zřizovací předpis, vydaný dne 30. ledna 1989 Ministerstvem kultury ČSR.[4]

Pověst o Čertově mlýně praví, že pseudokrasové jevy vyskytující se na jeho vrcholu jsou troskami mlýna, jenž obýval čert. Kdysi bydlela pod starou hutí selka s dcerou. Dcera nebyla již v mladém věku, kdy by si jí mládenci všímali, proto pronesla „Kdyby sám čert přišel, hned bych ho chtěla!“. Jednou se za dcerou zastavil myslivec, který o ni měl zájem, matka však protestovala, že myslivci nemají domov a nechtěla mu ji dát za ženu. Myslivec se však začal chlubit svým bohatstvím a matka nakonec povolila. Chtěla pouze, aby se do čtyřiceti osmi hodin postavil na vrcholu mlýn.

Druhý den se zastavil starý strýček, který pochyboval o myslivci a měl za to, že je to čert. Vesnicí prý obchází žebrák, který vykupuje všechny kohouty. Radil jim proto, aby si jednoho kohouta nechali a ukryli ho. Mlýn byl druhé noci skoro hotov, myslivec nesl velký kámen na stavbu a v tu chvíli zakokrhal kohout. Myslivec s kamenem upadl a jeho moc se zlomila.[5]

Čertův stůl

Nejznámějším pseudokrasovým útvarem na Čertově mlýně je bezpochyby Čertův stůl.

Pan doc. Jan Foprecht se tímto začal zajímat. Jde o dva kamenné kvádry, na nichž leží jeden velký plochý kámen, vypadající jako deska stolu. Tvar velmi připomíná dolmen, tedy megalitický útvar, který kdysi stavěli lidé jako náhrobky. Teoreticky by se tedy mohlo jednat o náhrobek keltského vojevůdce. Další možností je, že se jedná o kamennou solární observatoř, ze které lze za rovnodennosti pozorovat západ slunce nad Radhoštěm.[5]

Podklad je tvořen flyšovými mořskými sedimenty z období křídy z godulského souvrství, v němž převažuje pískovec. Vyskytují se zde skalní bloky, stěny jsou pokryty balvanovitými sutěmi. Skalní rozsedliny vznikaly gravitačním posunem mrazem ropraskaných pískovcových bloků dolu po svazích.[4] Nesmíme zapomenout na množství vnějších pseudokrasových jevů, jež jsou dominantou Čertova mlýna.

Ze severozápadních svahů je voda odváděna do Bystrého potoka, jenž je přítokem Lubiny. Na východě je to Magurka, které se dále vlévá do Čeladenky. Celá oblast NPR je velmi vodná a retenční schopnost malá, proto koeficient odtoku dosahuje až 50 %.[4]

Dominantním porostem jsou smrko-jedlové bučiny (Abieti-fageta piceae), na vrcholech nacházíme acidofilní horské bučiny, v nižších polohách bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos). Velmi významné pro tuto krajinu jsou také smrky ztepilé (Picea abies), zachované v původní populaci vzácného horského ekotypu.[6]

V bylinném patře vyrůstá vzácný rybíz skalní (Ribes petraeum) a rybíz alpínský (Ribes alpinum).[3] Velmi častý je hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) v počtu stovek a tisíců jedinců. Poněkud významnější rostlinné druhy představuje například oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum), vyskytující se pouze v CHKO Beskydy, dále kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), mléčivec alpský (Cicerbita alpina) a zblochan hajní (Glyceria nemoralis).

Z běžnějších zástupců zde nalézáme sasanku pryskyřníkovou (Anemone ranunculoides) a papratku horskou (Athyrium distentifolium).

Na mrtvém dřevě byl nalezen ohrožený druh mechu šikoušek zelený (Buxbaumia viridis).[4] 

Jako zajímavost ze zástupců hmyzu můžeme uvést slepého střevlíčka Duvaliopsis pilosella stobieckii, který v Česku žije pouze na dalších vrcholech v Beskydské chráněné oblasti.[3]

Na území se rovněž vyskytují vzácné druhy ptáků, například datlík tříprstý (Picoides tridactylus), který se živí převážně kůrovci a jejich larvami. Dále jeřábek lesní (Bonasa bonasia), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), lejsek malý (Ficedula parva) a včelojed lesní (Pernis apivorus). Na hřebenech se můžeme setkat i s čápem černým, živícím se hady, mloky, drobnými savci a ptáky.[3]

Došlo k mapování prostředí a navržení opatření v CHKO Beskydy tak, aby se zde tetřev hlušec měl šanci udržet. V polské Wisle vznikla odchovna tetřevů, ze které se čeští ochránci inspirovali a zřídili si odchovnu vlastní. Z Polska dovezli 4 kohouty a 8 slepic, které chtějí odchovat a vracet tento druh zpět do přírody. Jedná se o přirozený druh zdejších hor, bohužel prakticky vymizel. Dnes se ale vrací kvalitní biotopy, ve kterých by se mohlo tetřevu dařit. Důležité je pro tetřevy borůvčí, jehož plody se živí. Za posledních dvacet let došlo k nárůstu výměry přírodních rezervací v CHKO Beskydy, mrtvé dřevo zůstává na místě a hromadí se, pro tetřeva jsou to vhodné biotopy, ve kterých se může ukrývat.[7]

Z obratlovců je určitě třeba zmínit mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), který se zde vyskytuje v počtu desítek jedinců. Dále čolek horský (Triturus alpestris) i kriticky ohrožená kuňka žlutobřichá (Bombina variegata).[3]  V zalesněných oblastech se vyskytuje čtrnáct druhů netopýrů, včetně netopýra brvitého (Myotis emarginatus) a netopýra velkého (Myotis myotis), patřící mezi druhy, jež čelí vysokému riziku vyhynutí (stupeň ohrožení VU).[4]

Dle zprávy z 15. května 2017 při posledním mapování koncem února se potvrdila přítomnost rysa a vlka. Ochranáři mapovali čtyři dny na různých místech v CHKO Beskydy, na Kněhyni a na Čertově mlýně, jakožto tradičních oblastech výskytu těchto druhů, se rysi i vlci opravdu vyskytují. Přítomnost medvěda se nepotvrdila.[8]

Samovolný vývoj a minimální ovlivňování přirozených procesů na území NPR zůstává z minulých let, možná je podpora méně zastoupených dřevin zmlazováním těchto porostů. Také se navrhuje ochrana porostů proti okusu a ohryzu mechanickými vlivy. Nahodilá těžba smrků ani jedlí se provádět nebude, výjimkou mohou být pouze stromy vyvrácené a zlomené smrky při silnějším napadením kůrovců, které se mohou asanovat odkorněním. Co se týče cévnatých rostlin s vysokou druhovou diverzitou, vyskytují se hlavně v biotopech niv, proto se tyto biotopy musí zachovat v dobrém stavu. Zakazuje se budování cest, tahání dřeva přes prameniště, technické úpravy potoků a holoseče. Mechorosty vyžadují ponechání mrtvého dřeva včetně pařezů. Kvůli ohrožení ptactva jsou případné zásahy povoleny pouze mimo hnízdní aktivitu, což je období od března do července. Péče o tetřeva hlušce spočívá v ponechání porostů s pestrou stravou, ponechání bezlesí a zajištění klidu. Rovněž by měl být zajištěn klid pro velké predátory, což v praxi znamená zmírnění turistického ruchu. Nenavrhují se nové průzkumy předmětů ochrany, jelikož jsou patřičně zmapovány všechny chybějící inventarizační průzkumy v letech minulých. Odhadované náklady v období plánu péče jsou 331 000 Kč.[4]

Červená stezka v NPR Kněhyně - Čertův mlýn