Knížectví Pindus
Knížectví Pindus (také Pindo nebo Pindos, nebo též Pindus a Moglena, italsky: Principato del Pindo, rumunsky: Printsipat di la Pind) bylo italským loutkovým státem v severozápadním Řecku za II. světové války. Bylo prohlášeno v létě 1941 jako vlast Arumunů v oblasti Epiru, Thessálii a Západní Makedonii, ale nikdy se mu zcela nepodařilo ovládnout místní populaci a v r. 1944 zaniklo.
Knížectví Pindus Principato del Pindo
| |||||||||||||
geografie
| |||||||||||||
obyvatelstvo | |||||||||||||
národnostní složení: |
|||||||||||||
státní útvar | |||||||||||||
monarchie a italský loutkový stát | |||||||||||||
vznik: |
|||||||||||||
zánik: |
|||||||||||||
státní útvary a území | |||||||||||||
|
Dějiny
Koncept autonomního arumunského státu vznikl již v r. 1860 v Rumunsku a r. 1917 vyhlásil Alchiviad Diamandi di Samarina Republiku Pindus v Italy okupované severní Albánii. Tento státeček však vydržel pouhý den, ale signalizovalo to Diamandiho spojení s Itálií.
Po pádu Řecka do německých rukou v r. 1941 Diamandi vytvořil s podporou Italů separatistickou organizaci Pátá římská legie a vytvořil Knížectví Pindus, jehož se stal knížetem jako Alchibiades I., s tím, že doufal, že se mu podaří ovládnout celé severní Řecko. Ovšem už v červnu 1942 byl nucen uprchnout do Rumunska, neboť jej místní Arumuni považovali za italského agenta, zatímco italské okupační jednotky jej považovaly za agenta Rumunska. Po něm krátce vládl jako regent Nicola Matushi, který se marně snažil jednat s řeckými vůdci. Po osvobození Řecka v listopadu 1944 taktéž Nikola I. utekl do Rumunska.
Od půli roku 1942 se v knížectví objevily řecké partyzánské skupiny, bojující proti Italům a kolaborantům. V souvislosti s tím Italové přestali podporovat Arumuny a spojili se se slovanskými Makedonci. Uvolněný trůn byl nabídnut Gyulovi Csesznekymu z maďarsko - chorvatské baronské rodiny, který nominálně vládl jako kníže Julius I. v r. 1943, přičemž do země nevkročil a vládu vykonávali místní slovanští guvernéři. Po kapitulaci Itálie v r. 1943 bylo území obsazeno Němci, kteří jako místního vojenského vládce dosadili M. Hatziho. Stát byl připojen k Řecku v r. 1944.
Vnitřní politika
Vzhledem k chaotické situaci nebyla ustanovena přesná pravidla pro následnictví, nicméně se zdá, že knížectví bylo volební monarchií. Knížectví bylo spojencem fašistické Itálie a nacistického Německa a vedlo protiřeckou politiku, nicméně se zdá, že Židé nebyli pronásledováni.
Oficiální řečí byla italština, ale používala se i arumunština a nejpočetnější řečtina. Hlavním městem bylo Metsovo (arumunsky Aminciu), přičemž parlament sídlil v obci Trikala.
Není znám systém místní šlechty, ale přesto je známo, že jak Alchibiades I., tak i Julius I. udělili několik hraběcích a baronských titulů. Řády knížectví byly Knížecí orlí řád a Juliův řád.
Vlajka knížectví byla zelená s červeným ondřejským křížem.
Seznam vládců
- 1941-1942: kníže Alchibiades I. (Alchiviad Diamandi di Samarina)
- 1942-1943?: regent Nicholas I. (Nicola Matushi)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Principality of Pindus and Voivodship of Macedonia na anglické Wikipedii.
Prameny
- Arseniou Lazaros: Η Θεσσαλία στην Αντίσταση
- Andreanu, José - Los secretos del Balkan
- Iatropoulos, Dimitri - Balkan Heraldry
- Toso, Fiorenzo - Frammenti d'Europa
- Zambounis, Michael - Kings and Princes of Greece, Athens 2001
- Papakonstantinou Michael: - Το Χρονικό της μεγάλης νύχτας
- Divani, Lena: - Το θνησιγενές πριγκιπάτο της Πίνδου. Γιατί δεν ανταποκρίθηκαν οι Κουτσόβλαχοι της Ελλάδας, στην Ιταλο-ρουμανική προπαγάνδα.
- Thornberry, Patrick a Miranda Bruce-Mitford: - World Directory of Minorities. St. James Press 1990, str. 131.
- Koliopoulos, Giannēs S. (aka John S. Koliopoulos): - Plundered Loyalties: Axis Occupation and Civil Strife in Greek West Macedonia. C. Hurst & Co, 1990. str. 86 a násl.
- Poulto, Hugh: - Who Are the Macedonians? C. Hurst & Co, 1995. str. 111. (částečně online: )
- After the War Was Over: Reconstructing the Family, Nation, and State in Greece By Mark Mazower (částečně přístupné )
- Kalimniou, Dean: - Alkiviadis Diamandi di Samarina (v Neos Kosmos English Edition, Melbourne, 2006)
- Horváth Mihály: A magyar nemzet története.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Knížectví Pindus na Wikimedia Commons
- Greece-Epirus, at Worldstatesmen.org
- A nemlétezők lázadása
- Open University of Calalonia: Le valaque/aromoune-aroumane en Grèce
- Ivan Mihailov's Unpublished Memoirs, Diaries and Materials Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine
- Η φωνή της γης
- Diamandiho dědici knížectví dnes