Kluček

Kluček je vesnice, část obce Liběšice v okrese Louny. Nachází se asi dva kilometry jihozápadně od Liběšic. V roce 2011 zde trvale žilo 113 obyvatel.[2]

Kluček
Průjezdní silnice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLiběšice
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°17′1″ s. š., 13°36′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel113 (2011)[1]
Katastrální územíKluček (2,8 km²)
PSČ438 01
Počet domů52 (2011)[1]
Kluček
Další údaje
Kód části obce82619
Kód k. ú.682616
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kluček je také název katastrálního území o rozloze 2,8 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o Klučku pochází z roku 1368. V roce 1512 byla vesnice součástí líčkovského panství. V sedmnáctém století došlo k jejímu rozdělení, přičemž větší část zůstala u Líčkova a druhá patřila k Dobříčanům. Jeden dvůr (snad čp. 33) byl svobodný. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly stálo sedmnáct usedlostí, z nichž bylo deset selských.

Jádrem vesnice je ulicovitá náves obklopená zástavbou, podél jejíž západní strany protéká Klučecký potok. U silnic do Liběšic a Líčkova vznikla mladší chalupnická a domkářská zástavba. Ve druhé polovině dvacátého století se vesnice nerozvíjela. Zanedbaná údržba vedla k zániku několika usedlostí a další byly necitlivě zmodernizovány. Přesto se ve vsi dochovala řada staveb charakteristických pro chmelařské vesnice Žatecka a Džbánu.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 373 obyvatel (z toho 170 mužů), z nichž bylo 22 Čechoslováků a 351 Němců. Kromě čtyř evangelíků a tří židů se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 376 obyvatel: patnáct Čechoslováků a 361 Němců. S výjimkou dvou židů všichni byli římskými katolíky.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[2][7]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 3483663383323733733761871591471318489113
Domy 6363647679758175474643444752

Pamětihodnosti

K hodnotným stavbám lidové architektury patřila usedlost čp. 33. Její obytný dům s barokním kulisovitým štítem zanikl, ale dochovala se sýpka, brána se zvlněným nástavcem a drobné hospodářské stavby. Cennou klasicistní stavbou je usedlost čp. 16. Patrový obytný dům má hladké fasády a polovalbovou střechu. Do dvora se vjíždí klenutou bránou, která od hlavního domu odděluje hospodářské stavení s výměnkem. Stodola usedlosti pochází z roku 1884. Na návsi dále stojí klasicistní dům čp. 4 a eklektické domy čp. 7 a 8. Eklektické domy čp. 24 a 29 tvořily jednu usedlost, do jejíhož dvora vede brána s mohutným překladem a ve kterém se dochovala sušárna chmele.[4]

Barokní kaple ve vsi je zasvěcená Panně Marii. Její vnitřní půdorys je kruhový a vnější polygonální.[8] Uvnitř se nachází kopie obrazu, jehož originál byl umístěn do liběšického kostela. Připomíná událost z roku 1743, kdy se povoz se dvěma sedláky propadl mostem do rozvodněného Klučeckého potoka a teprve modlitba k Panně Marii oba zachránila. V roce 2005 byla kaple opravena a během oslav mariánské pouti znovu vysvěcena.[9]

Galerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23.
  4. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 106–107.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402.
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304.
  8. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Kluček, s. 72.
  9. HERTL, David. Kaple v Klučku byla nově vysvěcena. Svobodný hlas – noviny lounského okresu. Červenec 2005, čís. 28, s. 2. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.