Klotylda Clam-Gallasová

Klotylda hraběnka Clam-Gallasová, rozená hraběnka z Ditrichštejna (Clotilde Gabriela Josefa Antonia Gräfin von Clam-Gallas, geboren Gräfin von Dietrichstein-Proskau-Leslie) (26. června 1828, Praha31. října 1899, Pohled) byla rakouská šlechtična, jedna z dědiček obrovského majetku vymřelého knížecího rodu Ditrichštejnů. [1] Ve druhé polovině 19. století spravovala rozsáhlé velkostatky na Vysočině (Polná, Přibyslav, Žďár nad Sázavou). Jejím manželem byl generál a dlouholetý zemský velitel v Čechách hrabě Eduard Clam-Gallas (1805–1891).

Klotylda hraběnka z Clam-Gallasu
Klotylda (vpravo) se sestrou Alexandrinou
Narození26. června 1828
Smíchov nebo Praha
Úmrtí31. října 1899 (ve věku 71 let) nebo 1. listopadu 1899 (ve věku 71 let)
Místo pohřbeníGallasovská a Clam-Gallasovská hrobka
ChoťEduard z Clam-Gallasu
DětiFrantišek z Clam-Gallasu
Edina zu Khevenhüller-Metsch
RodičeJosef František z Ditrichštejna a Gabriela Antonie Vratislavová z Mitrovic
RodClam-Gallasové a Ditrichštejnové
PříbuzníAlexandrina z Ditrichštejna, Terezie z Ditrichštejna-Proskova-Leslie a Gabriela z Ditrichštejna-Proskova-Leslie (sourozenci)
Eleonora z Clam-Gallasu, Gabriela z Clam-Gallasu, Kristiana z Clam-Gallasu, Eduardina z Clam-Gallasu, Žofie z Clam-Gallasu, Klotylda z Clam-Gallasu a Marie z Clam-Gallasu (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Klotyldin manžel generál hrabě Eduard Clam-Gallas (1805–1891)

Narodila se v Praze jako nejmladší dcera předposledního knížete z rodu Ditrichštejnů, Josefa z Ditrichštejna (1798–1858), a jeho manželky Gabriely, rozené hraběnky Vratislavové z Mitrovic (1804–1880), dcery nejvyššího maršálka Josefa Antonína Vratislava z Mitrovic. Spolu se staršími sestrami pobírala od dětství apanáž 3 000 zlatých ročně vyplácených z rodového majetku. V roce 1850 se ve Vídni provdala za generála hraběte Eduarda Clam-Gallase (1805–1891), který byl o generaci starší. Žila s ním v Praze (kde byl Eduard dlouholetým vojenským velitelem) a na zámku Frýdlant, kde v roce 1858 náhle na mrtvici zemřel její otec Josef Ditrichštejn.

Po smrti Josefa Ditrichštejna došlo k jednání o rozdělení obrovského ditrichštejnského dědictví na Moravě, v Čechách a Rakousku. Josefův strýc Mořic (1775–1864) sice převzal knížecí titul, ale protože byl bezdětný, vzdal se nároků na majetek. Ditrichštejnské dědictví mělo být rozděleno mezi Klotyldu a její tři sestry, majetek byl rozdělen tak, aby na každou ze sester připadl stejný podíl ohodnocený na 1 800 000 zlatých. K rozdělení došlo v červnu 1862 na zámku v Mikulově formou losování. Klotylda si jako svůj podíl vylosovala majetek na Vysočině, velkostatky Polná-Přibyslav, bývalé klášterní panství Žďár nad Sázavou, menšími položkami byly statek Vojnův Městec a železárny v Ransku.[2] K jejímu podílu patřil ještě rodový palác ve Vídni (Währinger Strasse 30), označovaný později jako palác Clam-Gallasů. Spojené velkostatky Polná-Přibyslav zahrnovaly 7 864 hektarů půdy, k Vojnovu Městci patřilo 3 285 hektarů půdy, mimoto také několik průmyslových podniků. V pozemkovém vlastnictví převládaly lesní porosty na Vysočině, k dědictví patřil také největší rybník na Vysočině, Velké Dářko. Klotylda rozšířila majetek v roce 1864, když od Silva-Tarouců přikoupila velkostatek Pohled o rozloze 918 hektarů půdy.[3][4]

Ve Vídni vedla vyhlášený salón, zajímala se o umění, cestovala, angažovala se také v charitě. Stejně jako její sestry finančně podporovala úpravy církevních staveb na svých statcích. Byla c.k. palácovou dámou, dámou Hvězdového řádu a čestnou dámou Maltézského řádu.

Zemřela 31. října 1899 na zámku Pohled ve věku 71 let. Z manželství s Eduardem Clam-Gallasem měla tři děti. Jediný syn František (1854–1930) byl posledním mužským potomkem Clam-Gallasů a dědicem velkostatků Frýdlant, Liberec a Grabštejn. Starší dcera Eduardina (1851–1925) se provdala za knížete Jana Karla Khevenhüller-Metsche (1839–1905). Mladší Klotylda (1859–1947) měla za manžela uherského šlechtice Kolomana hraběte Festeticse (1847–1928).[5] Eduardina a Klotylda byly dědičkami matčiných velkostatků Polná, Přibyslav, Ždár nad Sázavou a Pohled.[6] Velkostatek Žďár po Eduardině úmrtí zdědila neteř Eleonora Clam-Gallasová, provdaná poprvé Schwarzenbergová, podruhé Kinská. Po restitucích po roce 1989 zůstává Ždár nad Sázavou majetkem Kinských.

Rozdělení ditrichštejnského dědictví mezi dcery knížete Josefa Ditrichštejna

portrét Klotyldy od Franze Schrotzberga, asi 1870
Dědička Velkostatky, nemovitosti Hodnota podílu Čistá hodnota podílu
po odečtení pasiv
a dorovnání finanční hotovostí
Terezie Herbersteinová

(1822–1895)

Dolní Kounice, Grad (dnešní Slovinsko), Ristovec (dnešní Slovinsko)

palác ve Vídni (Herrengasse 1)

(jako nejstarší dcera převzala již v roce 1858 gundakarovský fideikomis (Libochovice, Budyně nad Ohří, Vlachovo Březí)

1 772 209 zlatých 1 846 020 zlatých
Alexandrina Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly

(1824–1906)

Mikulov

palác ve Vídni (Minoritenplatz 3)

1 760 091 zlatých 1 846 020 zlatých
Gabriela Hatzfeldová

(1825–1908)

Lipník nad Bečvou, Hranice, Helfštýn

vila ve Weidinglau

1 720 190 zlatých 1 846 020 zlatých
Klotylda Clam-Gallasová

(1828–1899)

Polná, Přibyslav, Vojnův Městec, Žďár nad Sázavou

železárny Staré Ransko, palác ve Vídni (Währinger Strasse 30)

1 688 864 zlatých 1 846 020 zlatých

Odkazy

Reference

  1. Ottův slovník naučný, díl 7.; Praha, 1893 (reprint 1998); s. 508 ISBN 80-7185-104-3
  2. BRICHTOVÁ, Dobromila: Zámek Mikulov; Mikulov, 2015; s. 58–59 ISBN 978-80-85088-47-2
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 382
  4. PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 99–103 dostupné online
  5. SVOBODA, Milan: Franz hrabě Clam-Gallas. Obrysy portrétu; Liberec, 2019; s. 13–17 ISBN 978-80-85874-91-4
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 402

Literatura

  • ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila: Rodinné strategie šlechty. Mensdorffové-Pouilly v 19. století; Praha, 2007 435 s. ISBN 978-80-7203-859-6

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.