Klenotnice Korinťanů v Delfách
Klenotnice Korinťanů v Delfách byla postavena v dórském řádu kolem roku 600 před naším letopočtem jako nejstarší z takovýchto budov.[1]
Klenotnice Korinťanů v Delfách | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Fókida, Řecko |
Souřadnice | 38°28′56″ s. š., 22°30′7″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Delfám ji daroval korintský tyran Kypselos. Měla základ o rozměrech 6,50 × 13,00 m a nacházela se východně od tanečního prostranství. Byla dlouhá, obdélníková a směřovala k Apollónovu oltáři. Sloupy a anty, které se obvykle vyskytují u pozdějších klenotnic, tato Kypselova stavba pravděpodobně neměla. Byly v ní ukrývány votivní dary Korinťanů a dary zasvěcené lýdskými králi Gýgésem a Kroisem. V této klenotnici byly uloženy některé Kroisovy dary po požáru chrámu v roce 546 před Kristem.[2] Jednalo se o posvátné dary ze zlata a ze stříbra, které podle Hérodota vážily 30 talentů, tedy přibližně 800 kilogramů.[3] Po pádu tyranie v Korintu se město samo prohlásilo za zakladatele klenotnice, jak dokazuje zachovaný nápis o zasvěcení.[4]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Delphi na německé Wikipedii, Delphes na francouzské Wikipedii a Delfy na polské Wikipedii.
- Delphi, Treasury of the Corinthians (XXIV) (Building). www.perseus.tufts.edu [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online.
- Herodot I, 50
- Herodot 1, 14.2.; také Pausanias 10, 13.5.
- Gottfried Gruben: Die Tempel der Griechen. 3. vydání. Hirmer, Mnichov 1980, S. 86 f.
Literatura
- Hérodotos, Hérodotovy dějiny I., II. a III. díl, Praha: Julius Grégr, 1863.
- Hérodotos, Dějiny, Praha: Academia, 2004. 548 s. ISBN 80-200-1192-7
- Gottfried Gruben: Die Tempel der Griechen. 3. vydání. Hirmer, Mnichov 1980, S. 86 f.
- PAUSÁNIÁS. Cesta po Řecku. Český překlad Businská Helena, první a druhé. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1973 a 1974 jako 20. a 23. svazek edice Antická knihovna..