Kladivouš africký
Kladivouš africký (Scopus umbretta) je středně velký brodivý pták se zvláštní chocholkou na hlavě.
- Vědecké synonymum: Cepphus scopus (Wagler, 1827)
- Starší národní název: kladivouš takatra
- Poddruhy:
- Scopus umbretta bannermani (C. B. Grant, 1914)
- S. u. minor (Bates, 1931), syn. S. u. umbretta (Gmelin, 1789)
- S. u. tenuirostris (Rand, 1936)[2]
Kladivouš africký | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | brodiví a pelikáni (Pelecaniformes) |
Čeleď | kladivoušovití (Scopidae) Bonaparte, 1849 |
Rod | kladivouš (Scopus) Brisson, 1760 |
Binomické jméno | |
Scopus umbretta Gmelin, 1789 | |
Sesterská skupina | |
člunozobcovití (Balaenicipitidae) + pelikánovití (Pelecanidae) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Molekulární studie zjistily, že kladivouš je nejbližším příbuzným pelikánů a monotypického druhu člunozobce afrického.[3]
Popis
Na výšku měří 40–56 cm, na délku 50–56 cm, hmotnost má 415-430 g (450 g).[2] Peří má tmavohnědé, nohy černé. Samec a samice si jsou podobní. Kladivouš má hlasité volání.
Rozšíření
Je rozšířen v Africe na jih od Sahary, na Madagaskaru a na jihozápadě Arabského poloostrova. Africké země, v nichž kladivouš africký hnízdí, jsou Benin, Botswana, Etiopie, Ghana, Jihoafrická republika, Kamerun, Keňa, Madagaskar, Mosambik, Nigérie, Pobřeží slonoviny, Senegal, Sierra Leone, Súdán, Togo, Uganda, Zambie. V Asii je to Jemen a Saúdská Arábie.[2]
Ekologie
Je stálý. Zdržuje se osamoceně nebo v párech.
Obývá bažinatá prostředí se stromy vhodnými k hnízdění, někdy hnízdí i dál od vody. Hnízdí řídce i uvnitř lidských sídlišť, protože není lidmi pronásledován[2] – domorodci se jej kvůli pověrám a bájím obávají natolik, že jej neloví ani mu jinak neškodí.[4] Vyskytuje se v mokřinách a na rýžových polích.
Ptáci hnízdí celoročně, převážně však koncem období dešťů. Kulovité hnízdo staví samice se samcem na stromě. Na stavbu hnízda z větví, trávy a bahna o průměru až 1,5 m použijí 8000 až 10 000 větviček. Uvnitř hnízda je hnízdní kotlinka, ke které odspodu vede 40–60 cm dlouhý tunel vymazaný bahnem. Hnízdo ptáci využívají každý rok a vždy ho o něco rozšíří, takže může mít průměr až dva metry. Je největším zastřešeným ptačím hnízdem světa a může být až 100× těžší než kladivouš. Samice klade 3–6 vajec, na kterých sedí oba rodiče 28-32 dní. Mláďata, která krmí oba ptáci, jsou letuschopná asi po 50 dnech. Prázdná nebo nedostavěná hnízda jsou často využívána dalšími druhy ptáků.
Potravu kladivoušů tvoří v přírodě z významné části obojživelníci. V jižní a východní Africe dávají ptáci přednost drápatkám (rod Xenopus) a jejich pulcům, kterými pokrývají významnou část výživy vylíhlých mláďat. Podstatnou částí potravy kladivoušů jsou drobné ryby, zejména potěr ryb rodu Clarias (keříkovec), Barbus a Tilapia, dále garnáti (brakické vody) a jiní korýši, hmyz, larvy a příležitostně drobní savci. Ptáci loví kořist při brodění mělkou vodou, obvykle mezi vodní vegetací. Někdy loví i metodou, která je u ostatních zástupců řádu brodiví vzácná – za letu, ve vodě v hejnech pulců nebo v hejnech malých ryb, a to s úspěšností okolo 80 %. Někdy těží z přítomnosti velkých býložravců a loví kořist, kterou zvířata vyplašila.[5][6][2]
Chov v zoo
Kladivouš africký je chován přibližně v 80 evropských zoo (stav 2021). Největší zastoupení (18 zařízení) má Německo. V České republice jej chová Zoo Dvůr Králové, Zoo Hluboká, Zoo Plzeň, Zoo Praha a Zoo Zlín.[7]
Na Slovensko přišel tento druh v roce 2017 do Zoo Bojnice.[7]
Chov v Zoo Praha
Tento brodivý pták byl v Zoo Praha chován od 70. let 20. století. Již tehdy se podařil první úspěšný odchov. Po několika přestávkách a krátkodobějších drženích tohoto druhu došlo k obnovení chovu v roce 2010 – tehdy byla otevřena nová expozice „Ptačí mokřady“. První hnízdění[8] a úspěšný odchov (po 40 letech[9]) byly zaznamenány v roce 2012.[10]
Ke konci roku 2017 i 2018 byl chován pár.[11][12] V létě 2019 se vylíhla čtyři mláďata.[13]
Kladivouše afrického lze vidět v průchozí voliéře expozice „Ptačí mokřady“ ve spodní části areálu zoo.[8]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hammerkop na anglické Wikipedii.
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- POŘÍZ, Jindřich a KOŘÍNEK, Milan. Kladivouš africký Scopus umbretta. BioLib.cz [online]. ©1999–2022 [cit. 25. 2. 2022]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id21130/
- ERICSON, Per G. P. et al. Diversification of Neoaves: integration of molecular sequence data and fossils. Biology letters. 2006, vol. 2, iss. 4, s. 543–547. doi:10.1098/rsbl.2006.0523
- VAIDL, Antonín et al. Zoo Praha: Mytický kladivouš a jeho unikátní hnízdo [video]. ©2019, zpříst. 5. 11. 2019 [cit. 25. 2. 2022]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=_ALUlrGvJPk
- STUPKOVÁ, Veronika. Analýza chovu ptáků z řádů brodiví (Ciconiiformes) a plameňáci (Phoenicopteriformes) v zoo Ohrada. České Budějovice, 2013, s. 33. Diplomová práce. Ved. práce doc. RNDr. Ing. Josef Rajchard, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta.
- HOYO CALDUCH, Josep del, ed. et al. Handbook of the birds of the World. [vol.] 1, Ostrich to ducks. Barcelona: Lynx Edicions, 1992. 696 s. ISBN 84-87334-10-5.
- Hammerkopf (Schattenvogel) Scopus umbretta. Zootierliste [online]. [cit. 2018-10-23]. Dostupné online.
- Kladivouš africký - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-10-23]. Dostupné online.
- Výroční zpráva Zoo Praha 2012 [online]. Zoo Praha [cit. 2018-10-23]. Dostupné online.
- Nové hvězdy českých zoo: Tato mláďata se letos narodila. Aktuálně.cz. 2012-04-07. Dostupné online [cit. 2018-10-23].
- Výroční zpráva Zoo Praha 2017 [online]. Zoo Praha [cit. 2018-10-23]. Dostupné online.
- Výroční zpráva 2018. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné online.
- Zoo Praha. www.facebook.com [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné online.
Literatura
- HOYO CALDUCH, Josep del, ed. et al. Handbook of the birds of the World. [vol.] 1, Ostrich to ducks. Barcelona: Lynx Edicions, 1992. 696 s. ISBN 84-87334-10-5.
- JUTGLAR, Francesc. Family Scopidae (Hamerkop). In: HOYO CALDUCH, Josep del, ed. All the birds of the World. Barcelona: Lynx, ©2020, s. 212. ISBN 978-84-16728-37-4.
- STUPKOVÁ, Veronika. Analýza chovu ptáků z řádů brodiví (Ciconiiformes) a plameňáci (Phoenicopteriformes) v zoo Ohrada. České Budějovice, 2013. 120 s. Diplomová práce. Ved. práce doc. RNDr. Ing. Josef Rajchard, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta.
- ŠŤASTNÝ, Karel; HUDEC, Karel a BEJČEK, Vladimír. Ptáci. (1), Pštrosi, tinamy, tučňáci, potáplice, potápky, trubkonosí, veslonozí, brodiví, plameňáci, vrubozubí, dravci, hrabaví. Praha: Albatros, 1998. 143 s. Svět zvířat, sv. 4. ISBN 80-00-00579-4.
- Zvíře: obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. Hlavní redaktor David Burnie. Praha: Knižní klub, 2002. 624 s. ISBN 80-242-0862-8.
Související články
Externí odkazy
- Zoo Praha: Mytický kladivouš a jeho unikátní hnízdo (video)
- hlasová projev
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kladivouš africký na Wikimedia Commons
- Galerie kladivouš africký na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo kladivouš africký ve Wikislovníku
- Taxon Scopus umbretta ve Wikidruzích