Opatovický klášter

Opatovický klášter, či klášter Opatovice nad Labem (německy Kloster Opatowitz, latinsky Cella Opathovicensis), je bývalý benediktinský klášter v Opatovicích nad Labem. Svůj původní účel přestal plnit v roce 1421, kdy byl vypálen husity.

Klášter Opatovice nad Labem
Cella Opathovicensis
Terénní zbytky Opatovického kláštera (archeologická lokalita)
Lokalita
StátČesko Česko
KrajPardubický kraj
MístoOpatovice nad Labem
Souřadnice50°9′2,79″ s. š., 15°47′52,78″ v. d.
Základní informace
Řádbenediktini
Založení1073
Zrušení1421
Mateřský klášterBřevnovský klášter
Dceřiný klášterKlášter Křesobor, Podlažický klášter
Odkazy
Kód památky34139/6-2120 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny
Morávkův mlýn na místě kláštera v Opatovicích nad Labem

Opatovický klášter byl založen šlechticem Mikulcem v roce 1073, jako dceřiný klášter Břevnovského kláštera.[1][2] Zřejmě v roce 1086 jej král Vratislav II. povýšil na opatství sv. Vavřince.[1] Klášter zpočátku držel obce Opatovice, Osice, Vysoká a Přelouč a roku 1129 přibyly ještě Stolany, Lohenice, Březhrad, Dolany a Stěžery.

Prvním známým představeným kláštera byl v letech 1148–1163 opat Mysloch. Ten byl vysvěcen na kněze pražským biskupem Danielem I. V polovině 12. století se pak měl pohybovat v Cluny. Po svém návratu zřídil novou kamennou klášterní budovu a kostel.

Klášter patřil k nejvýznamnějším církevním institucím, vznikly zde významné písemné památky. Zdejší opat Jan Neplach v době Karla IV. sepsal svou kroniku. Po usazení premonstrátů v klášteře Hradisko u Olomouce se sem uchýlili vyhnaní benediktini a pokračovali zde ve svých análech, nazvaných proto letopisy hradišťsko-opatovické.[1]

Roku 1227 zde byl pohřben Vladislav, markrabí moravský, syn Přemysla Otakara I.

Klášter existoval až do dubna 1421, kdy ho vypálili husité. Mniši odešli do Slezska, titul opatovického opata pak byl ještě v letech 1436–1535 spojen s hodností probošta ve Středě.[1]

Na jeho místě vznikl mlýn zvaný Morávkův, v dnešní podobě z roku 1804.[2]

Seznam jménem doložených opatů
  • Oneš († 1107)
  • Sulislav († 1127)
  • Blažej († 1146)
  • Myslibor (Myslok, Mysloch) (1148-, po † 1163)
  •  ?
  • Cunradus (Konrád) (1227- )
  • Bohumil (Deocarus)
  •  ?
  •  ?
  • Ar[noldus]?, Ar[nošt]? (mezi 1301-1344)
  • Hroznata z Lipoltic (rezignoval 1347)
  • Jan Neplach (1348-1371 †); funkce bratří: Martin I. převor, Martin II. ekonom, Jan komorník, Předbor probošt, Mikuláš podpřevor, Tomáš kustod, Jan správce dvora, Václav Kantor, Mathias sklepník, Neplach špitálník, Vilhelm nemocničník, Petr nestiarius, Martin probošt vrchlabský
  • Jan z Orle (1371-1389̟)
  • Petr Lazur (1389-1415 † umučen)
  • Jan (1415-, od 1420 v exilu ve Slezské Středě, † po 1431 na hradě Těšíně)
  • funkcí opata pověřeni probošti:
    • Jan (1441-)
    • Jiří (1453-)
    • Jakub Rottman (1485-)
    • Vavřinec (1516-
    • Řehoř Schwarz
    • Řehoř Rydkéř / Rüdiger (1527, † 1535) poslední

Odkazy

Reference
  1. Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha 1998, ISBN 80-85983-17-6, str. 401
  2. Kolektiv autorů: Umělecké památky Čech, díl druhý – K/O, Academia, Praha 1978, str. 535

Literatura
  • NOHEJLOVÁ-PRÁTOVÁ, Emanuela: Příběhy Opatovického kláštera. Praha 1928, Dostupné online
  • PRÁŠEK, Justin Václav. Památky mnichův Opatovických. Osvěta, listy pro rozhled v umění, vědě a politice. Praha: Václav Vlček, 1871–1921. Rok vydání 1886. Ročník 16. Číslo 10. ISSN 1212-026X. S. 870–878. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.