Kiskunhalas

Kdysi středověká maďarská osada byla v 16. století zdecimována tureckými nájezdy (1566, 1596) a epidemiemi moru. Později se začala rozvíjet v město v polovině 18. století v souvislosti s ústupem Osmanské říše za linii řek Sáva a Tisa. Nábožensky bylo jeho obyvatelstvo dlouhodobě rozdělené mezi katolickou a protestantskou komunitu. Díky svému rozdělení i značné podpoře protestantského vyznání bylo v Budapešti vnímáno jako rizikové a proto nakonec ztratilo status regionálního centra.^[zdroj?] Na konci 18. století bylo město, stejně jako velká část dolních Uher, dosidlováno, mimo jiné i balkánskými národy.

Současný katolický kostel ve městě byl postaven v roce 1770. Protestantský potom byl dokončen roku 1823. Podle posledního uherského sčítání lidu z roku 1910 zde žilo 25 tisíc lidí.

V meziválečném období došlo k značné stagnaci města. Počet obyvatel poklesl vlivem válečných ztrát, nové hranice a ekonomický úpadek zmenšeného království neumožnil větší rozvoj města.

Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 28 285 obyvatel. 86,8 % obyvatel se identifikovalo s maďarskou národností, 5,5 % jako Romové, 1,3 % jako Němci, 0,2 % jako Srbové. 12,6 % neuvedlo svojí národnostní příslušnost; kvůli dvojí identitě může být celkový součet vyšší než 100 %. Náboženské složení obyvatel města bylo následující: římští katolíci 38,4 %, reformovaní 10,4 %, luteráni 1 %, řeckokatolíci 0,1 %, izraelité 0,1 %, bez vyznání 19,6 % (28,8 % vyznání neuvedlo).

V Kiskunhalasu se nachází Muzeum krajky. Místní Muzeum Jánose Thormy má 88 000 exponátů především etnografického charakteru.

Z Kiskunhalasu pocházely následující známé osobnosti:

• János Thorma (1870-1937) malíř
• Zsolt Daczi (1969–2007), hardrockový kytarista
• Gedeon Bibó, maďarský lékař