Kirjat Gat

Nachází se v nadmořské výšce 125 m přibližně 56 km jižně od Tel Avivu, 43 km severně od Beer Ševy a 68 km od Jeruzaléma. Leží v rovinaté a zemědělsky využívané krajině v regionu Šefela, který na jih odtud přechází pozvolna do pouštní krajiny Negevské pouště. Podél severní strany města prochází vodní tok Lachiš.

Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky převážně židovská. Město je na dopravní síť napojeno pomocí dálnice číslo 40 a dálnice číslo 35, které se tu kříží. Podél východního okraje města vede od počátku 21. století nová dálnice číslo 6 (Transizraelská dálnice). Stojí tu železniční stanice Kirjat Gat. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv – Beer Ševa. Z ní tu k západu odbočuje železniční trať Kirjat Gat – Aškelon, která ale slouží jen pro nákladní přepravu.

Jméno obce odkazuje na biblické město Gát citované v první knize Samuelově 6,17[4] Bylo kdysi jedním z pěti hlavních měst Pelištejců. Předpokládalo se, že historické město Gat existovalo ve stejné lokalitě. Postupem času a díky archeologickým výzkumům bylo zjištěno, že skutečné město Gat se nacházelo 13 km severovýchodně.

Válečný památník v Kirjat Gat

Během války za nezávislost v roce 1948 se v okolí dnešního Kirjat Gat odehrávaly těžké boje mezi Izraelci a Egypťany, kteří se zde opevnili v enklávě okolo tehejšího arabského města al-Faludža.[5] Po skončení války byl region začleněn do státu Izrael a zdejší arabská populace byla vysídlena.

Novověký Kirat Gat byl založen roku 1954.[3] Podle jiného zdroje vznikl až v září 1955.[5] Uvádí se rovněž 11. leden 1956.[6]

Kirjat Gat byl založen jako takzvané rozvojové město. Jeho prvními obyvateli bylo osmnáct rodin židovských imigrantů z Maroka.[6] Šlo o plánovitě budované městské centrum širšího regionu Chevel Lachiš, který byl cíleně osidlován a ve kterém byly v téže době založeny desítky vesnic. Status města obec získala roku 1972.[5]

Místní ekonomika byla z počátku založena na zpracování zemědělských plodin (bavlna) z okolní oblasti Chevel Lachiš.

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 44 400 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 47 400 osob).[3]

Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 50 600 lidí.[2] V 90. letech nastal nejdynamičtější příliv přistěhovalců, zejména ze zemí bývalého Sovětského svazu. Navzdory existenci knihkupectví s ruskou literaturou, dochází k pochopitelné jazykové asimilaci těchto lidí. Je běžné na ulici spatřit matku oslovující dítě rusky, které jí odpovídá hebrejsky. Ve městě žije i početná komunita etiopských Židů (jedna z nejpočetnějších v rámci celého Izraele).

• Kruševac