Kyrgyzská sovětská socialistická republika

Kyrgyzská sovětská socialistická republika (zkráceně: Kyrgyzská SSR) vznikla povýšením Kyrgyzské autonomní sovětské socialistické republiky, která byla podřízena Ruské sovětské federativní republice, na svazovou republiku Sovětského svazu. K tomuto aktu došlo v rámci rozsáhlé reorganizace samosprávných územních jednotek v Sovětském svazu po přijetí nové stalinské Ústavy SSSR v prosinci 1936. Roku 1989 byl přijat Zákon o státním jazyce, který určil kyrgyzštinu jako jediný oficiální jazyk Kyrgyzské SSR, což vyvolalo v okolí města Oš na západě země násilné střety mezi Kyrgyzy a Uzbeky, kteří zde tvořili většinu. V roce 1990 byl zvolen prvním prezidentem Kyrgyzské SSR fyzik Askar Akajev. Kyrgyzská SSR zanikla rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 a následným vyhlášením nezávislé Kyrgyzské republiky.

Podle sčítání lidu v roce 1959 žilo na území Kyrgyzské SSR 2 065 000 obyvatel, roku 1989 4 258 000. Na konci 80. let 20. století představovali Kyrgyzové zhruba 60% obyvatelstva. Během druhé světové války bylo do středoasijských svazových republik nuceně přesídleno více než půl milionu sovětských Němců, při sčítání v roce 1989 se k německé národnosti přihlásilo 101 000 občanů Kyrgyzské SSR, což představovalo 2,5% obyvatelstva.

Do rozpadu SSSR se pro název státu v češtině běžně užívalo přepisu ruského Киргизия - tvaru Kirgizie, popřípadě Kirgizstán, tedy Kirgizská SSR. Po vzniku samostatného státu se doporučuje užívat transkripce z kirgizského názvu Кыргызстан, tedy tvaru Kyrgyzstán.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyrgyzská sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons