Kyrgyzové

Kyrgyzové, starým pravopisem Kirgizové (vlastním jménem Kыргыз či Kыргыздар) jsou turkický národ, žijící ve střední Asii. Jejich počet se odhaduje na přibližně 5 miliony osob. Kyrgyzové žijí převážně v Kyrgyzstánu, kde tvoří přibližně 73 % obyvatelstva. Významné skupiny Kyrgyzů žijí též v Uzbekistánu a Čínské lidové republice. Tradičním způsobem obživy Kyrgyzů bylo a zčásti zůstává kočovné a polokočovné pastevectví. Většina Kyrgyzů jsou sunnité, před přijetím islámu vyznávali šamanismus. Proslulá je kyrgyzská tradice hrdinské epiky, zahrnující především recitaci lidového eposu Manas. Etnonymum Kyrgyzové původně zahrnovalo i Kazachy.

Kyrgyzové
Кыргыздар
Kyrgyzské osobnosti: Č. Ajtmatov, Alykul Osmonov, B. Bejšenalijeva , Šabdan Baatyr, 2. řada Sujmenkul Chokmorov, Kurmanjan Datka, Tolomuš Okejev, Bokonbayev, 3. řada Bajtik Baatyr, Kasym Tynystanov, Sajakbaj Karalaev, Togolok Moldo
Populace
asi 5 000 000
Kyrgyzstán4 800 000[1]
Uzbekistán250 000[2]
Čína202 000[3]
Rusko103 000[4]
Tádžikistán62 000
Kazachstán23 000[5]
Ukrajina1 000[6]
Turecko6 000[7]
Jazyk(y)
kyrgyzština
Náboženství
sunnitský islám
Příbuzné národy
Turkické národy

Etnogeneze
Kyrgyzové před jurtou u jezera Issyk-kul

Předky dnešních Kyrgyzů jsou turkické kmeny tureckých kaganátů 6. a 10. století a kočovné svazy Saků, Asijských Hunů (Siung-nuové) a Wusunů. Na etnogenezi se podíleli i Jenisejští Kyrgyzové. V 9. století předkové Kyrgyzů zničili říši Ujgurů. Pod tlakem Mongolů se poté přesunuli k Ťan-šanu a Pamíru. Zde došlo i k formaci kyrgyzské národnosti za účasti místních turkických kmenů.

O etnonymu „Kyrgyz“, které je nejstarším samonázvem z Turkických národů, je mnoho rozporuplných teorií: V hrdinském dastanu Manas, z 9. až 10. století se jako první uvádí teorie Manasovích případních předchůdcích „kırk-bala“ → v překladu „čtyřicet dětí“, jež byli božský hoši se svou komunitou. Samotný Manas byl také v turkických jazycích nazýván „kırk-čör“ , aneb „čtyřicet hrdinů“. V díle „Badaī at-tavārīkh“ jsou Kyrgyzové (Jenisejští Kyrgyzové) nazývání „Az“. Etnonymum „Kirgiz“, které se skládá ze dvou slov „kırk + as“, je spojené s etnickým nebo geografickém termínem „Az“, nebo také „Uz“, čili „kırk-as“ → „čtyřicet Azů“ nebo „kırk-us“ → „čtyřicet Uzů“ či od slova „Uuz“ → „nezničitelný“.[8] Lidová etymologie tohoto termínu vede k legendě o původu Kara-kyrgyzského lidu od „kırk-kız“ → „čtyřicet dívek“, zmiňovaných v dastanu Manas, od „čtyřiceti kmenů“.

Kyrgyzka

V „Madzhmū at-tavārīkh“ je mezi skupinami domorodých Kyrgyzů (Jenisejští Kyrgyzové), západně od pohoří Altaj, uveden kmen „Telёs“. [pozn. 1]. V této době se část „Telёsů“ stala jedním z historických předchůdců současných Kirgizů, kteří nadále až do dnes tvoří tuto skupinu. „Telёsům“se také věnuje muslimské dílo z 18. století, mluví o nich jako o účastnících v armádě Arzu Muhammed-beka, v jeho válečném tažení proti Jarkendu. [pozn. 2].

Poznámky
  1. Rukopis „B-667“, uložen v Leningradské (St.Petersburg) pobočce Institutu asijských národů, Akademie věd SSSR (LOINA), ll. 86-a, 88-a, 133-b.
  2. Z rukopisu „Tarih e-Kašgar“ Přeložil M. N. Pokrovsky.

Reference
  1. Население - Официальная статистика - Статистика Кыргызстана. www.stat.kg [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online.
  2. Censuses 1970-1989 show 0.9 % Kyrgyz population share in Uzbekistan total, 2000 estimates were also 0.9 % (Ethnic Atlas of Uzbekistan), actually Uzbekistan population is 27,767,100 (2009), so 0.9 % is appr. 250,000
  3. Archivovaná kopie [online]. Xinjiang Bureau of Statistics [cit. 2020-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-01. (zh-hans)
  4. Archived copy [online]. [cit. 2009-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-07. (anglicky)
  5. http://92.46.60.130/open.php?exten=pdf&nn=760179%5B%5D
  6. Ukrainian population census 2001 [nedostupný zdroj]Šablona:Cbignore: Distribution of population by nationality. Retrieved on 23 April 2009
  7. Sedat Peker, Reis, Ruh Adam, Sedat Reis. www.ozturkler.com [online]. [cit. 2013-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-02.
  8. Bartold V. V., Aristov N. A. "Zametki ob etničeskoj istorii tjurskih plemjon"//Soč. – М., Т. 2, č. 1, 1963, v s. 485.

Literatura
  • HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa (Malé encyklopedie). Praha: Mladá fronta, 1985.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.