Kendži Doihara
Kendži Doihara (japonsky 土肥原 賢二; 8. srpna 1883 Okajama – 23. prosince 1948 Tokio) byl důstojník japonské armády. Jako generál japonské císařské armády se během druhé světové války zasloužil o japonskou invazi do Mandžuska, což mu vyneslo přezdívku „Lawrence z Mandžuska“, která je odkazem na Lawrence z Arábie. Podle Jamieho Bishera však bylo lichotivé epiteton použito dost nepříhodně, protože plukovník T. E. Lawrence bojoval za osvobození, nikoli za utlačování lidí.[1]
Kendži Doihara | |
---|---|
Generál během soudu před Tokijským tribunálem (19. června 1947) | |
Narození | 8. srpna 1883 Okajama |
Úmrtí | 23. prosince 1948 (ve věku 65 let) Tokio |
Příčina úmrtí | oběšení |
Alma mater | Vojenská válečná akademie |
Povolání | voják |
Ocenění | Řád vycházejícího slunce Řád zlatého luňáka Řád posvátného pokladu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ve funkci vysokého zpravodajského důstojníka sehrál klíčovou roli při pletichách, které vedly k okupaci velkých částí Číny, destabilizaci země a rozvratu tradiční struktury čínské společnosti. Ve snaze předejít očekávané reakci na japonskou expanzi, používal velmi nekonvenční metody. Stal se strůjcem mandžuského obchodu s drogami a skutečným šéfem čínského podsvětí.
Po skončení druhé světové války byl stíhán za válečné zločiny, postaven před Mezinárodní vojenský tribunál pro Dálný Východ, shledán vinným, odsouzen k trestu smrti a v prosinci 1948 oběšen.
Druhá čínsko-japonská válka a druhá světová válka
Zločinecké aktivity
Doiharovo působení v Číně výrazně vybočilo z rámce obvyklého chování zpravodajského důstojníka. Jako šéf japonských tajných služeb v Číně vynalézavě všemožnými způsoby podrýval schopnost obyvatel porobené země postavit se na odpor.
Trestní stíhání a odsouzení
Po kapitulaci Japonska byl spojeneckými okupačními úřady zatčen a souzen před Mezinárodním vojenským soudem pro Dálný východ jako válečný zločinec třídy A spolu s dalšími členy mandžuské správy odpovědnými za tamní japonskou politiku. Byl shledán vinný v bodech 1, 27, 29, 31, 32, 35, 36 a 54 a byl odsouzen k trestu smrti, zatímco jeho blízký spolupracovník Naoki Hošino, finanční specialista a ředitel japonské státní opiové monopolní kanceláře v Mandžusku, byl odsouzen na doživotí. Podle obžaloby, nástroje uplatňované japonskou správou byly: „... systematicky provádět politiku oslabování vůle původních obyvatel vzdorovat (...) přímým i nepřímým podporováním zvýšené produkce a dovozu opia a jiných narkotik a podporou prodeje a konzumace těchto drog obyvatelstvem.“[2] 23. prosince 1948 byl oběšen ve věznici Sugamo.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kenji Doihara na anglické Wikipedii.
- BISHER, Jamie. White terror : Cossack warlords of the Trans-Siberian. London: Routledge, 2005. Dostupné online. ISBN 0-714-65690-9. (anglicky)
- The Opium Empire: Japanese Imperialism and Drug Trafficking in Asia, 1895-1945, John M. Jennings, p.102, Praeger, 1997, ISBN 0275957594
Literatura
- NOVOTNÝ, Josef. Causa Dohihara. Vyd. 1.. vyd. Svazek 1. Plzeň: Laser, 1994. 342 s. (Armády). ISBN 80-85601-76-1.
Související článek
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kendži Doihara na Wikimedia Commons