Ken Loach

Pochází z rodiny elektrikáře, na vojně sloužil u letectva, studoval v Oxfordu práva, ale odešel ze školy k divadlu. Později pracoval v BBC, v roce 1967 natočil svůj první film Ubohá kráva (také Smůla na patách). Jeho styl navazoval na hnutí Free Cinema, hlavně jeho proud zvaný dřezový realismus (Kitchen Sink Realism), zobrazující všední život chudých lidí. Za svůj vzor označuje také Miloše Formana. Následoval v roce 1969 Kes, adaptace románu Barryho Hinese Poštolka pro pacholka, a v roce 1971 film Rodinný život. V období vlády Margaret Thatcherové se Loach ocitl v nemilosti - viz zákaz dokumentu Na čí jsi straně? (1985), zobrazujícího hornickou stávku.[1] V roce 1986 natočil úspěšný film Fatherland o východoněmeckých emigrantech.

V nejúspěšnějších Loachových filmech se zájem o sociální otázky prolíná s humornými momenty. Za film Riff-Raff (také Lúza, 1991) o pracovních podmínkách stavebních dělníků obdržel cenu pro nejlepší evropský film roku. Dále natočil drama ze života nezaměstnaných Padající kameny (1993), historický snímek Země a svoboda (1995) odehrávající se v jednotkách POUM a Jmenuji se Joe (1998) o muži, který se zaplete s narkomafií. Mezi hispánskými přistěhovalci do USA se odehrává film Chléb a růže (2000), boj za irskou nezávislost zobrazil v dramatu Zvedá se vítr (festivalový název Vítr v ječmeni) (2006) a humornou poctou fotbalové legendě Ericu Cantonovi je Hledá se Eric (2009).

Žije s manželkou v Bathu a je funkcionářem místního fotbalového klubu. Jeho syn Jim Loach je také filmovým režisérem.

Byl členem Labouristické strany, na protest proti politice Tonyho Blaira přešel do strany RESPECT. V roce 2007 vydal prohlášení kritizující politiku státu Izrael na palestinských územích.

V červenci 2010 obdržel na Letní filmové škole v Uherském Hradišti Výroční cenu Asociace českých filmových klubů.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ken Loach na Wikimedia Commons
• Britský filmový ústav
• Senses of Cinema
• Interview
• Ken Loach v Česko-Slovenské filmové databázi