Keblov

Ležela zde tvrz, první zmínku o ní máme z roku 1437 kdy jakýsi Jan Husovec, prodává měšťanu Janu Matysovi z Hostiny tvrz Zaháj s dvorem. Zbytky tvrze se zachovaly v lese na východním okraji vsi. Jejím pozůstatkem je okrouhlý pahorek doposud obklopený, bahnitým příkopem. Jednalo se o věžovitou tvrz.

Další zmínka byla v druhé polovině 17. století, kdy se uvádí že za třicetileté války byla zničena a proto si Jan Matys roku 1670 postavil náhradní dřevěnou tvrz po této tvrzi zůstala studna. Jan Matys poté opustil sídlo a postavil tvrz zděnou.

V roce 1702 umírá Jan Matys a je pohřben v Keblovském kostele jeho náhrobní kámen je v podlaze kostela.

Keblovská tvrz pak ztratila význam jako panské sídlo a byla přestavěna na sýpku a poději beze stopy zanikla.

Jeden z domů v Keblově

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[3]
• 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
• 1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
• 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[4]
• 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[5]
• 1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[6]
• 1949 Jihlavský kraj, okres Ledeč nad Sázavou[7]
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

V obci Keblov (přísl. Sedlice, 470 obyvatel, poštovna, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] výroba čerpadel, 2 hostince, kovář, Družstevní lihovar pro Keblov, mlýn, 2 obuvníci, pila, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Keblov, 2 trafiky, 2 truhláři.