Kazimír II. Těšínský

Kazimír II. Těšínský († 1528) byl těšínský kníže z rodu slezských Piastovců, byl označován též jmény Kazik z Fryštátu nebo Kazko z Těšína, princ ve Fryštátě.

Formálním knížetem těšínským se stal po smrti svého otce Boleslava II. v roce 1452. Faktickou vládu vykonával jeho strýc Přemysl II., se kterým se ale roku 1460 začal dělit o vládu. Během česko-uherských válek stranil Vladislavovi Jagellonskému, zatímco jeho strýc zachovával loajalitu Matyáši Korvínovi. To umožnilo Těšínskému knížectví vyhnout se relativně velkým válečným útrapám.

Po Přemyslově smrti roku 1477 se stal Kazimír II. vládcem celistvého Těšínska a přesídli z Fryštátu do Těšína. Velmi se zasloužil o rozvoj a zvelebení města Fryštátu a Těšína. V roce 1479 připadlo tzv. olomouckou smlouvou Slezsko Matyáši Korvínovi. I přesto, že byl těšínský kníže straníkem Vladislava, podařilo se mu uchovat své postavení (na rozdíl od jiných Vladislavových stoupenců). Po smrti Korvína převzal vládu nad Slezskem dle úmluv král Vladislav. Kazimír byl za svou oddanost odměněn, několikrát zastával úřad vrchního slezského hejtmana a stal se i hejtmanem Opavského knížectví. Roku 1498 navíc obdržel speciální privilegium, díky němuž mohlo být Těšínské knížectví děděno i v ženské linii až do čtvrtého kolena.

Goticko-renesanční hrad Fryštát byl do roku 1477 sídlem knížete Kazimíra II., kde také vyrůstal

Za jeho vlády došlo v Těšínsku k hospodářskému rozvoji, začala tzv. valašská kolonizace v části těšínských Beskyd. Sám Kazimír podporoval rozvoj rybníkářství a obnovil i těšínskou knížecí mincovnu, odprodanou roku 1438 městu Těšínu. Avšak nákladná knížecí politika stála spoustu peněz a proto došlo k odprodeji některých komorních statků, např. Pštinské panství bylo odprodáno Thurzům za 40 000 zlatých.

Kazimír II. se oženil s Johanou z Poděbrad (1460 - 1496), dcerou Viktorína z Poděbrad syna krále Jiřího z Poděbrad. Jelikož přežil oba své syny (Fridricha a Václava), ujal se po jeho smrti knížectví jeho vnuk Václav III. Adam.