Anna Bělská

Anna Bělská (okolo 1430 - 1490) byla těšínská kněžna, manželka Boleslava II. Těšínského.

Anna Bělská
Narození1430
Úmrtí1490 (ve věku 59–60 let)
ChoťBoleslav II. Těšínský
DětiKazimír II. Těšínský
Barbara Těšínská
Žofie Těšínská
RodičeIvan Bělský a Vasilisa Holšanská
RodBělští
PříbuzníFridrich Těšínský a Václav II. Těšínský (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodila se kolem roku 1430[1] jako dcera knížete Ivana Bělského († po 1452), místodržícího ve Velikém Novgorodě, a Vasilisy Holšanské zvané Bělucha († před 1484). Po otci byla příslušnicí rodu Gediminovců, po matce pak neteří polské královny Sofie Litevské. Měla tři sestry a čtyři bratry.[2]

Koncem června 1448 se provdala za těšínského knížete Boleslava II. Sňatek proběhl s podporou polského krále Kazimíra IV. Jagellonského, který chtěl touto cestou posílit vliv svého rodu ve Slezsku[1] a jako svatební dar novomanželům věnoval 2000 zlatých. Manželé trvale sídlili na hradě ve Fryštátě, z jejich svazku vzešli syn Kazimír II. a dcery Žofie a Barbora.[3]

Po ovdovění v roce 1452 Anna převzala fryštátské panství jako své vdovské věno a vychovávala zde syna až do jeho plnoletosti.[1] Výraznou péči věnovala samotnému městu Fryštátu, kde v letech 1470-1472 založila špitál pro nejchudší obyvatele s kaplí svatého Bartoloměje a o desetiletí později hmotně podpořila vznik městské lázně.[4] Rovněž cenné fresky ve zdejším kostele svatého Kříže, zobrazující umučení svatých Kateřiny a Barbory, jsou datovány do doby jejího působení.[5]

Zemřela v roce 1490,[1] pravděpodobně opět na fryštátském hradě.

Odkazy

Reference

  1. PANIC, Idzi. Piastovci těšínští. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 8. Ostrava: OsU – Repronis, 1997. S. 87.
  2. TĘGOWSKI, Jan. Pierwsze pokolenia Giedyminowiczów. Poznań – Wrocław: Wydawnictwo Historyczne, 1999. S. 90–93.
  3. PANIC: Piastovci těšínští. S. 87-89.
  4. BAYER, Julius. Denkwürdigkeiten der Stadt Freistadt im Herzogthum Schlesien. Wien: Vlastním nákladem, 1879. S. 35, 52–53, 63–65, 144.
  5. Kostel v Karviné ukrýval unikátní fresky z 15. století. ProPamátky [online]. 27.12.2011 [cit. 21.5.2020]. Dostupné online.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.