Anton Dachler

Anton Dachler se narodil v roce 1841 jako syn mlynáře.

V roce 1867 nastoupil u železnice Baros–Pécs, v letech 1886–1888 u SDF (stavební inženýr) a od roku 1889 pracoval jako architekt ve stavební kanceláři Severní dráhy Ferdinandovy (SDF)[1] pod vedením ředitele Viléma Astema. Od roku 1892 byl ředitelem stavebního odboru SDF.

Jako první navrhoval normalizované objekty (výpravní budovy, vodárny, výtopny a další) nejprve pro Dráhu moravskoslezských měst (Kojetín – Bílsko (nyní Bílsko-Bělá)). Tyto objekty našly uplatnění nejen na lokálních drahách, které stavěla společnost SDF, ale i na hlavní trati z Vídně do Bochně. V plánové dokumentaci byly typové stavby označeny jako „Normalplan“. Pro danou stanici byl pak vybrán objekt, který vyhovoval místním podmínkám. Stavby byly realizovány jednotně z režného zdiva[p. 1]. Použité režné zdivo bylo monochromní nebo kombinovalo odstíny světlých a tmavých vystupujících prvků a ploch v barvě červené, oranžové nebo žlutobílé. Podle místních podmínek byly uplatňovány i kamenné prvky v podobě šambrán, záklenků, parapetů atd.