Karl Wiser

Vystudoval piaristické gymnázium ve Vídni a vystudoval filozofii a právní vědu na Vídeňskou univerzitu. Od roku 1824 do roku 1835 působil jako úředník u dvorní prokuratury. Roku 1835 odešel s manželkou do Lince, kde byl činný jako dvorní a soudní advokát. Zastával i funkci prezidenta hornorakouské advokátní komory. Od roku 1888 pracoval u c. k. státního soudního dvora.[1][2]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Od roku 1848 do roku 1850 byl členem obecního výboru v Linci. Spoluzaložil liberální politický spolek.[1] Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Linec. Profesí se tehdy uváděl coby advokát. Byl též sněmovním zapisovatelem.[5][6]

V letech 1850–1851 a 1861–1885 byl obecním radním v Linci. Od dubna 1873 do dubna 1885 působil jako starosta Lince a do roku 1879 i předseda městské školní rady a člen zemské školní rady. Od roku 1869 do roku 1873 zastával funkci zemského předsedy liberálního politického spolku.[1]

Do vysoké politiky se vrátil ihned po obnovení ústavního systému počátkem 60. let. V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Hornorakouský zemský sněm za kurii městskou, obvod Linec. Mandát poslance obhájil ve volbách roku 1867, 1870, obou volbách roku 1871 i ve volbách roku 1878. Zemským poslancem byl až do roku 1883. Patřil mezi německé liberální politiky (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná). Od roku 1861 do roku 1868 byl též náměstkem zemského hejtmana (předsedy sněmu).[1] V roce 1868 po několik týdnů sám zastával post zemského hejtmana, ovšem jen jako úřadující hejtman (hejtman Dominik Lebschy rezignoval). Poté, co do hejtmanské funkce nastoupil v červnu 1868 Moritz Eigner, požádal Wiser o zproštění funkce jeho náměstka.[7][8]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Hornorakouský zemský sněm roku 1861 (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů).[9] V seznamu poslanců během zasedání Říšské rady od roku 1863 již není uváděn.[10] V době svého působení v parlamentu byl uváděn jako Dr. Carl Wiser, advokát v Linci.[11][3]

V březnu 1880 mu město Linec udělilo čestné občanství. Téhož roku oslavil 80. narozeniny a přání k životnímu jubileu tehdy podepsalo přes osmdesát poslanců Říšské rady. V roce 1885 se stáhl z politických funkcí a žil v ústraní. Zemřel v červnu 1889.[4]