Karl Menger

Karl Menger (13. ledna 1902, Vídeň – 5. října 1985, Highland Park v Illinois) byl rakouský matematik, jednalo se o syna ekonoma Carla Mengera.

Karl Menger
Narození	13. ledna 1902 Vídeň
Úmrtí	5. října 1985 (ve věku 83 let) Chicago
Místo pohřbení	Hřbitov Graceland (41°57′20″ s. š., 87°39′42″ z. d.)
Alma mater	Gymnázium v Döblingu (1913–1920) Vídeňská univerzita (1920–1924)
Povolání	matematik, filozof a profesor
Zaměstnavatelé	Amsterdamská univerzita (1925–1927) Vídeňská univerzita (1927–1937) Riceova univerzita (1930–1931) Harvardova univerzita (1930–1931) University of Notre Dame (1937–1948) Illinois Institute of Technology (1948–1971)
Ocenění	Richard Lieben prize (1928)
Rodiče	Carl Menger
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zabýval se oblastí algebry, topologie, teorií křivek a prostoru, a zabýval se všeobecnou teorií prostoru a prostorových útvarů. Kromě toho se zabýval i otázkou etiky a formálními studiemi lidských vztahů. Známým se stal především díky tzv. mengerově houbě, která je podle něj pojmenována. Menger se učil u Hanse Hahna a promoval v roce 1924 na Vídeňské univerzitě. Spolu s Arthurem Cayleyem založil distanční geometrii.

V roce 1927 dokázal výrok z oblasti teorie grafů o souvislosti mezi disjunktními cestami^[zdroj?] a oddělenými rohovými množinami^[zdroj?] v grafech, která je známá jako Mengerova věta.

Od roku 1928 do roku 1936 pracoval jako univerzitní profesor geometrie ve Vídni a byl členem Vídeňského kroužku. Mezi léty 1937 a 1946 byl profesorem matematiky na University of Notre Dame v Indiana (USA), od roku 1946 profesorem na Illinois Institute of Technology v Chicagu.

Další oblastí, kterou se ve výzkumu zabýval byly nepřesné množiny ^[zdroj?] (fuzzy theory). Taktéž se zabýval Petrohradským paradoxem a jeho aplikací do užité vědy a ekonomie, později přispěl s Oskarem Morgensternem k vývoji teorie her.