Karl Maria Alexander von Auersperg

Byl statkářem v Goldeggu.[1] Pocházel z vlivného šlechtického rodu Auerspergů. Jeho otec Adolf Auersperg byl předsedou vlády Předlitavska. Stejnou funkci zastával i jeho strýc Karel Vilém Auersperg. Karl Maria Alexander působil jako statkář. Byl rytimistrem v záloze. Byl rytířem Řádu zlatého rouna. Měl titul tajného rady. V Kraňsku měl statky. Byl prezidentem zemědělské společnosti. Jako politik rozhodně odmítal všeobecné volební právo.[2]

Po smrti svého strýce Karla Viléma Auersperga byl roku 1891 jmenován dědičným členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[2] Byl i místopředsedou Panské sněmovny.[3]

Zasedal i jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu. Zvolen sem byl v roce 1894 coby kandidát Strany ústavověrného velkostatku za kurii velkostatkářskou. Mandát na sněmu obhájil roku 1896 a mandát zastával do roku 1902.[2]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Kraňsko 12.[4] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci patřil do Německé agrární strany.[4] Od 90. let se profiloval jako stoupenec agrárního hnutí. Zapojil se do debat o obchodních a celních stycích z Uherskem.[3]

Zemřel v říjnu 1927.[3]