Karel Zich

Pocházel z hudební rodiny. Tři roky studoval kompozici na Státní konzervatoři v Praze. Na Karlově univerzitě vystudoval obory estetika-sociologie, byl doktorem filosofie.

V roce 1964 se zúčastnil konkurzu ve skupině Framus, (teprve později přejmenovaný na Framus FIVE), ve skupině ale nikdy nezpíval. V letech 1969[1]–1973 byl členem Spirituál kvintetu. Roku 1969 byly vydány písně Doney Gal a Kovbojův nářek na desce Písně amerického západu. O dva roky později byla vydána i česká verze Elvisova hitu In The Ghetto – Černošské ghetto.

V roce 1974 začala jeho sólová kariéra, svoji první LP desku – Dům č. 5 – vydal v roce 1976. Zpíval převážně vlastní písně, nevyhýbal se spolupráci s renomovanými autory (B. Ondráček, P. Janda, K. Svoboda atd.), do svého repertoáru však zařazoval i převzaté písně: Alenka v říši divů, Mosty, repertoár Elvise Presleyho atd. V polovině 70. let zažil největší skok v anketě Zlatý slavík ze 112. na 4. místo.

V roce 1979 založil doprovodnou skupinu Flop, kterou od roku 1986 vedl Michal Pavlík (Čechomor). Natočil na 50 singlů a 15 alb. Dvakrát vystupoval a spolupracoval s Lenkou Filipovou (album Mosty), mezi unikátní desky patří jistě album z konce 80. let s legendární americkou královnou rock’n’rollu Wandou Jacksonovou, která v padesátých letech vystupovala i po boku Elvise Presleyho.

Karel Zich natočil i celou řadu duetů (kromě zmíněné W. Jackson a L. Filipové), zejména s Pavlem Bobkem, dále s P. Janů, V. Prachařovou, J. Zelenkovou, J. Vondráčkem, Y. Přenosilovou a dalšími.

Karel Zich složil většinu písní svého repertoáru, jeho písně zpívá i řada předních interpretů, složil i hudbu k několika filmům a je i autorem skladby pro fontánu v Mariánských Lázních. V posledních letech vystupoval jak sám se svou kytarou a svým samostatným recitálem, tak se svou skupinou a v neposlední řadě od roku 1992 opět se Spirituál kvintetem.

Zahrál si malou roli Elvise Presleyho v muzikálu „Brouci – Evangelium podle Beatles“ uváděném v divadle Spirála na Výstavišti Praha v letech 2001 a 2002.

Karel Zich prodal přes milion desek (jen alba Paráda to bylo přes čtvrt milionu) a za svou kariéru měl za sebou tisíce koncertů u nás, ale i ve většině zemí Evropy. Vystupoval i v USA, Kanadě, Chile, Brazílii, Austrálii, na Islandu atd. Patřil stále k nejfrekventovanějším českým zpěvákům a kromě rock'n'rollu zpíval folk, spirituály, pop i jiné. K největším jeho hitům patřila stále Paráda, Máš chuť majoránky, Alenka v říši divů, Dům č. 5, Není všechno paráda, Mosty, Za to může rock’n’roll, Sám se svou kytarou, Měla na očích brýle, Doney Gal, Ghetto, Kola pop-music se točí dál, Jeden tón, Bowery Street, Já ti zpívám atd.

V roce 1999 si poprvé a naposledy vyzkoušel filmový dabing, kdy daboval Claytona Marka v roli Elvise Presleyho ve 4. sérii kultovního britského seriálu Červený trpaslík, v závěrečné 6. epizodě s názvem Roztavení.[2]

Karel Zich zemřel náhle na dovolené, když po potápění poblíž korsického města Porto-Vecchio prodělal srdeční infarkt.[3] Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.

• otec Otakar Zich (1908–1984) – matematik, fyzik, filozof
• matka Milada Zichová (1912–2003)
• sestra Marie Dohalská (* 1937) – fonetička
• bratr Ing. Otakar Zich (1945-2007) – chemik, houslista
• dědeček Otakar Zich (1879–1934) – estetik, skladatel
• dědeček Karel Moravec (1880–1959) – houslista, violista

• 1977 – Stříbrná Bratislavská lyra za interpretaci písně Máš chuť majoránky – (Jiří Vondráček/Zdeněk Borovec)
• 1983 – Stříbrná Bratislavská lyra za interpretaci písně Jeden tón – (Karel Zich/Michal Bukovič)