Karel Verstovšek

Vychodil národní školu v rodném Velenje, pak v letech 1885–1893 gymnázium v Celji a v letech 1893–1897 studoval klasickou filologii na univerzitě ve Štýrském Hradci, kde roku 1903 získal doktorát. Roku 1897 nastoupil jako suplent na gymnázium v Celji, v letech 1898–1911 a 1921–1923 pak učil na klasickém gymnáziu v Mariboru. Zapojil se do veřejného a politického života. Od roku 1909 byl poslancem Štýrského zemského sněmu za okresy Šoštanj, Slovenj Gradec a Radlje. Patřil ke katolickému politickému táboru (Slovinská lidová strana). V roce 1906 se podílel na založení Slovinského zemědělského svazu.[2]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1910 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Štýrsko 30. Nastoupil 24. listopadu 1910 místo Vinko Ježovnika.[3] Profesně se uvádí jako gymnáziální profesor. Byl členem poslaneckého klubu Slovinský klub.[4] Mandát obhájil za týž obvod v řádných volbách do Říšské rady roku 1911. Byl členem parlamentní frakce Chorvatsko-slovinský klub.[3]

Od počátku první světové války vystupoval za práva Slovinců ve Štýrsku. Účastnil se porad jihoslovanských politiků v Záhřebu. Kritizoval politickou linii Ivana Šusteršiče a požadoval užší spolupráci s českými politickými silami a jednotné vystupování jihoslovanských politických uskupení. V roce 1917 se podílel na přijetí májové deklarace.[2]

V roce 1918 se stal předsedou Národní rady v Mariboru. Od října 1918 do listopadu 1921 působil v zemské vládě v Lublani v čele rezortu školství.[2]