Karel Pergler

Narodil se v Liblíně, ale v mládí se s rodiči přestěhoval do USA. Když mu zemřel otec, vrátil se v roce 1898 zbytek rodiny zpět do Čech. V mládí byl sociálním demokratem. V roce 1903 emigroval zpět do USA, aby se vyhnul vojenské službě. Studoval právo dálkově na Chicago-Kent College of Law a Washington College of Law a působil jako šéfredaktor tý/deníku Spravedlnost.[3] Od roku 1908 působil jako advokát ve městě Cresco ve státě Iowa, kde pracoval až do roku 1917.[2]

Za světové války se zapojil do aktivit československého exilu. Vítal T. G. Masaryka při jeho příjezdu do Ameriky v dubnu a květnu 1918 a stal se jedním z jeho tajemníků.[4] Byl signatářem Pittsburské dohody, která spojovala české a slovenské krajanské hnutí v USA. Po vzniku Československa působil jako diplomat. Byl velvyslancem v USA i Japonsku. Během 20. let 20. století se postupně názorově rozcházel s představiteli Hradu a dostával se do výrazné opozice vůči československé vládě,[5] kdy se z amerických novin na dovolené, kam byl ministerstvem odeslán, dozvěděl bez toho, že by jej ministerstvo informovalo o jeho odvolání, že na jeho místo velvyslance v Japonsku byl jmenován František Chvalkovský.[6]

V roce 1929 byl na sjezdu formace Národní liga, kterou vedl Jiří Stříbrný, zvolen jejím místopředsedou. V té době byl ještě děkanem právnické fakulty v americkém Washingtonu. Podílel se na založení Ligy proti vázaným kandidátním listinám, která se ale roku 1930 rozpadla, když ji opustil Jiří Stříbrný.[7] V parlamentních volbách v roce 1929 se stal poslancem Národního shromáždění za Ligu proti vázaným kandidátním listinám.[8] Jeho mandát ale nebyl ověřen a po vleklých přezkumech byl mandátu v roce 1932 zbaven, schůzí parlamentu se nemohl účastnit již více než rok předtím.[9] Jako náhradník pak za něj nastoupil poslanec Otakar Nájemník.[10] Platnost jeho mandátu byla zpochybňována poukazem na údajnou absenci československého státního občanství. Po zbavení mandátu odešel do USA, kde trvale kritizoval politiku Hradu.[5]

Podle údajů k roku 1931 byl profesí mimořádným vyslancem a zplnomocněným ministrem ve výslužbě v Praze.[11] V témže roce byl coby lídr kandidátky Národní ligy zvolen ve volbách do zastupitelstva Hlavního města Prahy,[12] kde byl na začátku ledna 1932 rovněž zbaven mandátu.[9] Po konci své politické kariéry v Československu se vrátil do USA. Učil na různých univerzitách.[2] Později napsal, že „všechno zlo, které bylo mi prožít, přišlo vždy z českých rukou, zatímco z rukou Američanů dostalo se mi jen toho nejlepšího.“[13]