Karel Mert

Profesí byl právník. Působil též jako muzeolog.[5] V letech 1909–1919 (až do obecních voleb roku 1919) zastával úřad starosty Jindřichova Hradce. Za jeho působení v čele radnice došlo ve městě k založení obchodní školy a výstavbě elektrárny. Mert se angažoval ve spolkovém životě. Byl aktivní v Sokolu, až do své smrti byl předsedou hasičského sboru, záložny, okrašlovacího spolku Vesna a kuratoria městského muzea.[6] Měl titul vrchního právního rady. Vlastním nákladem provedl rozšíření městského muzea a manželé Mertovi muzeu odkázali bohatou sbírku starých obrazů a dalších uměleckých artefaktů.[3]

Na počátku století se zapojil i do zemské politiky. V volbách v roce 1908 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii městské, obvod Jindřichův Hradec, Bystřice.[7] Politicky se uvádí coby nezávislý český kandidát.[8] V nekrologu je ovšem uvedeno, že na sněm nastoupil coby člen mladočeské strany.[6] Kvůli obstrukcím se ovšem sněm po roce 1908 fakticky nescházel.

V roce 1927 se vrátil na post starosty Jindřichova Hradce, nyní coby člen Československé národní demokracie.[6] V době svého úmrtí je zmiňován jako člen Národního sjednocení.[3]

Zemřel v říjnu 1936.[3][6] Hrobka Karla Merta v Jindřichově Hradci je od roku 2011 kulturní památkou.[9]