Karel Kozánek

Karel Kozánek se narodil v rodině slezského advokáta a říšského poslance Jana Kozánka. Jejich kroměřížská vila, často označovaná za patricijský dům, byla centrem kulturních besed a politických debat. Jedním z hostů v jejich domě byl např. rodinný přítel Antonín Dvořák. Není bez zajímavosti, že v Kroměříži v době jeho mládí hostovalo Florentinské kvarteto: primário Jean Becker, Mazi, Chiostri, Spitzer-Hegyesi. Toto nedostižné kvarteto, především v interpretaci klasických mistrů, pozval do Kroměříže roku 1879 Rudolf Thurn-Taxis, který stál v čele Hlaholu, Moravana, byl přítelem Bedřicha Smetany a demokraticky smýšlející šlechtic. Tenkrát se Kozánek obrátil pod jménem houslového mága Jeana Beckera, primária kvarteta, na Antonína Dvořáka, aby pro kvarteto napsal skladbu ryze českou. Dvořák vyhověl a sepsal: kvartet Es dur op. 51.[2] Tedy díky Kozankovu malému "podvodu", který ve srovnání s obhajobou naprosto falešných rukopisů je spíše k pousmání má česká hudba jeden ze svých největších klenotů. Roku 1880 se kvarteto postupně rozpadlo. Jean Becker se vrátil do rodného Manheimu.

• 1874–1880: Slovanské gymnázium v Olomouci. Jeho osudem se stali spolužáci Severin Joklík a Josef Klvaňa.
• 1880–1885: Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

V roce 1887 se přestěhoval z Kroměříže do Kyjova, kde se zapojil do skupiny kolem Čtenářského spolku, založeného v Kyjově roku 1864, a působil v něm po boku svého spolužáka ze Slovanského gymnázia v Olomouci, kterým byl moravský vlastenec MUDr. Severin Joklík, jenž působil na pozici městského radního. Tuto dvojici českých vlastenců a národních buditelů doplňoval Dr. Josef Galusek na postu starosty města. Vzkřísili skomírající činnost spolku Sokol, který byl založen v Kyjově roku 1871. Všechny tři osobnosti byly velmi silně národně založeny a městu se přezdívalo „Malé Srbsko“. Dr. Joklík v aféře s ruskými letáky v roce 1914 patřil mezi jedny z perzekvovaných, v roce 1915 zemřel po dlouhém psychickém vypětí, když si ve své ordinaci vrazil skalpel do srdce.[3]

Roku 1888 byl předsedou jednoty Sokola zvolen Karel Kozánek, funkci vykonával až do roku 1928, tedy přesně čtyřicet let, náčelníkem byl jeho přítel ze studií v Praze Dr. Severin Joklík. Po Kozánkově předsednictví se stal předsedou Matěj Urban, který byl za heydrichiády popraven nacisty. Během své dlouholeté činnosti uspořádal v Kyjově celou řadu oslav, podniků, nejvýznamnější je z roku 1921, kdy bylo padesáté výročí založení a župních cvičení se zúčastnily soubory z Francie, Jugoslávie a Spojených států. Slavnosti doplňovala velká národopisná výstava, divadelní představení Mrštíkovy Maryši, Jízda králů. Byla vzorem pro další velké národopisné podniky, a poté se v Kyjově konaly tradičně „Slovácké roky“, které se udržely dodnes. Za národopis pravděpodobně Kyjov vděčí svému gymnáziu a jejímu profesorskému sboru.

Když bylo v roce 1889 v Kyjově otevřeno klasické obecní gymnázium, prvním ředitelem se stal Kozánkův přítel a bývalý spolužák profesor Josef Klvaňa, kterého se Kozánkovi podařilo do Kyjova přivést z Uherského Hradiště, a Klvaňovo jméno dodnes kyjovské gymnázium nese. Kozánek svými intervencemi dosáhl, že gymnázium se stalo prvním reálným státním gymnáziem v kraji. Národopisec, etnograf a v neposlední řadě vědec Josef Klvaňa, tvůrce první geologické mapy Moravy a Slezska a později Království českého, doplnil kulturní život Kyjova velmi významně o svůj evropský přehled. Byl spoluiniciátorem cesty Augusta Rodina na Moravu roku 1902, a Rodinovy cesty do nedaleké Hroznové Lhoty, kde měl ateliér Joža Úprka. Doprovod tvořil malíř Alfons Mucha, sochař Josef Mařatka a další. Auguste Rodin byl cestou nadšen a prohlásil tento kraj za helénské Řecko- Helladu.[4]

Roku 1926 Karel Kozánek iniciativně nechal zbudovat novou sokolovnu, s kinem a hřištěm.

Kozánek byl hudebně spjat s osobou Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka. Byl vynikajícím klavíristou. Jeho hudební znalosti se promítaly i do členství ve spolcích jako Moravan, Občanská beseda. Harmonizoval moravské lidové písně.[5]

Byl jedním z poradců spolutvůrců Moravského paktu.

2. ledna 1941 zemřel v Kyjově jako významný člen místní politiky a kultury, advokát a hudebník. Pohřben byl na kyjovském hřbitově u kaple sv. Josefa v rodinné hrobce, později při rušení hřbitova přenesené na nové městské pohřebiště v Kyjově-Nětčicích.

Hrobka rodiny Kozánkovy na městském hřbitově v Kyjově-Nětčicích

Významný je jeho přínos pro československý Sokol. Vzhledem k perzekucím, které v Kyjově vypukly během první světové války, je pravděpodobné, že byl členem protirakouské Maffie.