Karel Kliment

V roce 1917 narukoval do války. Po válce pracoval jako skladník v dělnickém spotřebním družstvu Svépomoc v Třebíči. Jeho rodiče byli členy sociálně demokratické strany, do níž po válce vstoupil i Karel. Byl aktivní v odborech. Roku 1921 patřil mezi zakládající členy KSČ.[2]

Počátkem druhé světové války se stal prvním ilegálním krajským tajemníkem KSČ pro olomoucký kraj. Jeho bratrem byl další významný komunistický politik Augustin Kliment (Gustav).[3]

V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Jihlava. Mandát zastával do konce funkčního období, tedy do roku 1954.[4][5]

Zastával i stranické posty. VIII. sjezd KSČ ho zvolil náhradníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[6] V roce 1946 byl okresním tajemníkem KSČ v Třebíči a téhož roku se stal i tajemníkem Krajského výboru KSČ v Jihlavě.[7] V období let 1947–1949 zastával funkci vedoucího tajemníka OV KSČ v Jihlavě.[8] Během únorového převratu v roce 1948 se v tomto regionu podílel na přebírání moci a byl členem krajského Akčního výboru Národní fronty.[7] V letech 1957–1960 byl předsedou Místního národního výboru v Třebíči.

Byl mu udělen Řád republiky, Řád práce a Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.[8]

Zemřel v červnu 1983.[8]

• Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1955)
• Řád práce (1957)
• Řád republiky (1972)