Karel Josef Khun

Karel Josef Kuhn též Karl Khun (2. června 1736 Praha16. června 1829 Praha-Vyšehrad[1]), byl římskokatolický kněz, jezuita, kanovník královské kolegiátní kapituly Vyšehradské.

Jeho Milost
Karel Josef Khun
Kanovník vyšehradské kapituly
Karel Josef Khun, maloval Antonín Machek v roce 1825
Církevřímskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení1763
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • sídelní vyšehradský kanovník (1804–1829)
  • úřad 2 (rok–rok)
Zúčastnil se
  • významné události 1
  • významné události 2
Osobní údaje
Datum narození2. června 1736
Místo narozeníPraha
České království České království
Datum úmrtí16. června 1829 (ve věku 93 let)
Místo úmrtíPraha-Vyšehrad
Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Vyznánířímskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil v Praze, kde studoval Akademické gymnasium a již během studia v 15 letech se stal novicem staroměstské koleje jezuitského řádu. Dále přestoupil do Olomouce. Vystudoval filozofii a teologii a nastoupil jako pedagog na jezuitská gymnázia, postupně do Klatov, Mnichova Hradiště a nakonec do Jindřichova Hradce. V roce 1763 přijal kněžské svěcení, slavné sliby složil roku 1769. Téhož roku papež Klement XIV. jezuitský řád zrušil. Khun pak vstoupil do duchovní správy jako farář v Odolena Vodě. Dosáhl titulu magistra filosofie a bakaláře teologie.

Roku 1804 byl zvolen sídelním vyšehradským kanovníkem. Finančně dobře situovaný Khun daroval kapitule svou liturgickou soupravou ze stříbra. Vyšehradský probošt Karel Rudolf hrabě Buol – Schauenstein si roku 1810 Khuna vybral za svého prokurátora. V roce 1826 usiloval o prebendu, děkana, ale nedosáhl na ni. Khun zůstal až do smrti v roce 1829 aktivním a oblíbeným kazatelem, pečoval o kostel a o vyšehradskou školu. Jeho impozantní zjev dokumentuje portrét od Antonína Machka, objednaný roku 1825 ke Khunovým devadesátinám.

Dílo

Psal populárně naučné spisy, jako Krátký výtah křesťanské dokonalosti, také praktické příručky Biblická konkordace (1784), vzorová kázání pro venkovské kněze (5 dílů, 1776 – 1882), Katechismus ženichův (1802), a Průvodce katolickou věroukou (1802).


Reference

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Patra a Pavla na pražském Vyšehradě

Literatura

  • Mikuláš Karlach, Paměti proboštů Vyšehradských z poslední doby, a sice od roku 1781 až do 1905. Praha 1905
  • Dana Stehlíková, Klenotnice Vyšehradské kapituly. Praha 2004

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.