Karel Effa

Karel Effa, původní jménem Karel Effenberger (23. května 1922 Praha – 11. června 1993 Praha), byl český herec.

Karel Effa
Scéna z filmu „Ves v pohraničí“, zleva jsou: B.Záhorský jako dědeček, L.Lipský a Karel Effa v úlohách pracovníků
Narození23. května 1922
Praha
Československo Československo
Úmrtí11. června 1993 (ve věku 71 let)
Praha
Česko Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jako voják z povolání za 2. světové války sloužil ve Vládním vojsku v období Protektorátu Čechy a Morava, které bylo odveleno do Itálie. Zde posléze zběhl k československým jednotkám bojujícím na straně západních spojenců. Po válce zůstal v armádě v hodnosti četaře[1], hrál a zpíval dva roky v nově vzniklém Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Odtud pak přešel do Divadla satiry, z něj do Divadla státního filmu, odtud pak do Hudebního divadla v Karlíně, z něj si nakrátko odskočil do Divadla ABC, aby se opět vrátil do karlínského divadla. Od roku 1979 byl členem divadla Semafor.

Karel Effa byl velmi výrazný komediální herec, jenž za svůj život vytvořil 71 menších a epizodních filmových rolí – např. padoucha Pancho Kida v české komedii Limonádový Joe aneb Koňská opera, černého Gustava ve známém Zemanově filmu Ukradená vzducholoď, či strážce pokladu v pohádkovém filmu Pyšná princezna. Karel Effa po mnoho let působil jako člen hereckého souboru Československého státního filmu, resp. Filmového studia na Barrandově, zahrál si i v Divadle na Fidlovačce, či v někdejším hudebním divadle v pražských Nuslích, působil i v poválečném Divadle satiry.

Kromě vystupování v divadle a ve filmu uskutečnil za svůj život na šest tisíc zájezdových vystoupení[2], kde uplatnil svůj lidový humor, hru na kytaru a zpěv trampských písní. Celý život také zůstal trampem, jezdil do Brd, často do osady Ztracenka.

V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.[3]

Citát
Jak to v životě chodí, navazovala se v Karlíně i v Nuslích pevná, upřímná přátelství. Jedním z mých největších divadelních přátel byl Karel Effa. Nedožil se bohužel onoho slavného okamžiku, který by prožil spolu s námi, když v roce 1996 získala Slavia po mnoha letech titul mistra ligy. Měl by z toho velkou radost. Karlík byl jedním ze zakládajících členů odboru přátel Slavie, což vždycky s hrdostí zdůrazňoval. A ať se dostal kamkoliv, nikdy nezapomněl, že je slávista a že vystupuje i jejím jménem. Říkal to při každé příležitosti při setkání s lidmi, s nimiž přicházel do styku v klubech nebo při účinkování na různých estrádách.

—Milan Neděla[4]

Film

Televize

Autobiografie

Odkazy

Reference
  1. Výroční medailon, Český rozhlas Dvojka, 23.5.2017, 10:15
  2. Nos jako znamení (Profil: Karel Effa), Magazín DNES, č. 5, 3. 2. 2011, str. 49
  3. HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 127.
  4. Petr Hořec, Milan Neděla: Rozpomínky, Goldstein & Goldstein, Praha, 1997, str. 3, ISBN 80-86094-12-X, str. 89

Literatura
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 135, 329, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 30
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 286.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 15. sešit : Dvořák–Enz. Praha: Libri, 2012. 467–610 s. ISBN 978-80-7277-504-0. S. 524–525.
  • FROLÍK, František. Osobnosti Berounska a Hořovicka : sbírka autogramů. 1. vyd. Sokolov: Fornica Graphics, 2014. 285 s. ISBN 978-80-87194-46-1. Kapitola Karel Effa, s. 20–21.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.