Karbonáty (geologie)
Karbonáty neboli uhličitany jsou v geologii velmi rozšířenými minerály nekovového vzhledu, většinou světlých barev, snadno rozpustné v kyselinách (kalcit a aragonit i za studena). Tvoří se v nejrůznějších podmínkách, převážně jsou sedimentárního původu (vápence, dolomity), mnoho jich vzniká hydrotermálními pochody a také při zvětrávání (Pb, Cu, Zn a jiné karbonáty). Odpařováním solanek v tropických nebo pouštních podmínkách krystalují různé hydratované uhličitany.[1]
Členění karbonátů
Dělí se podle různých hledisek.
Zjednodušeně rozdělení:
1. hexagonální karbonáty, vyznačující se nápadnou romboedrickou štěpností, ke kterým patří kalcit, dolomit, magnezit, ankerit, siderit, rodochrozit, smithsonit a jiné. Jejich kationty se často vzájemně zastupují.
2. kosočtverecné karbonáty s méně výraznou prizmatickou štěpností, které reprezentují především aragonit, witherit, cerusit a jiné.
3. jednoklonné (bázické) karbonáty, například malachit, azurit.[1]
Karbonátové horniny
se z převážné části skládají z uhličitanů, obvykle z kalcitu, dolomitu, magnezitu nebo sideritu. Podle původu rozlišujeme:
1. karbonátové horniny sedimentární, které jsou v přírodě zastoupeny nejhojněji a k nimž patří vápence, dolomity, některé siderity a jiné.
2. karbonátové horniny metamorfované, na příklad mramory.
3. karbonátové horniny metasomatické, většinou to jsou magnezity.[2]
Členění podle struktutních typů
Karbonáty řady kalcitu
- Kalcit
- Magnezit
- Siderit
- Rodochrozit
Karbonáty řady aragonitu
- Aragonit
- Cerusit
Karbonáty skupiny dolomitu
- Dolomit
- Ankerit
Reference
- PETRÁNEK, Jan. Encyklopedie geologie. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 352 s. ISBN 978-80-7075-901-1. S. 128.
- SVOBODA, Josef F. Naučný geologický slovník, II. díl: N – Ž. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, Československá akademie věd, 1961. 832 s. S. 547.
- Systematická mineralogie - 7.7. Karbonáty. www.sci.muni.cz [online]. [cit. 2021-09-13]. Dostupné online.