Petrohrad (hrad)
Petrohrad je zřícenina hradu na zalesněném ostrohu nad obcí Petrohrad v okrese Louny. Jedná se o šlechtický hrad založený v polovině 14. století. Z hradu zůstaly pouze menší zbytky zdiva a terénní nerovnosti, které jsou chráněné jako kulturní památka České republiky.[1]
Petrohrad | |
---|---|
Romantická zřícenina z 19. století na místě horního hradu | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | polovina 14. století |
Zánik | polovina 16. století |
Stavebník | Petr z Vrtby |
Další majitelé | Hroznatovci páni z Vrtby Janovici Gutštejnové Libštejnští z Kolovrat Černínové z Chudenic |
Poloha | |
Adresa | jihozápadně od obce, Petrohrad, Česko |
Souřadnice | 50°7′12,93″ s. š., 13°26′21,76″ v. d. |
Petrohrad | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 43040/5-1313 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie hradu
Jako první majitel hradu je roku 1356 uváděn Petr z Vrtby, z rodiny, patřící do rozrodu Hroznatovců.[2][3] Založení hradu souvisí s aktivitami tohoto rodu v západních Čechách v polovině 14. století, které vyústilo v budování opěrných bodů na nově získaných panstvích. Páni z Vrtby byli úzce spřízněni s Gutštejny. V uvedeném roce se hrad nazýval německy Petersburg (Petrův hrad, z toho se později vyvinulo české Petršpurk) a patřilo k němu podací právo k farnímu kostelu svatého Vavřince v Lubenci. Již v roce 1358 byl Petrohrad v rukou Petra z Janovic.[4] Zřejmě nejvýznamnější osobností rodiny byl Jan Jenec z Janovic, který v letech 1470–1503 zastával funkci purkrabího Pražského hradu[5] a patřil mu i hrad Hluboká. V roce 1483 prodal Jan Jenec rozsáhlé petrohradské panství, kam patřila dvě poddanská městečka (Kryry a Jesenice) a patnáct vesnic Burianovi II. Gutštejna, jednomu z nejvýznamnějších velmožů v Čechách.[6] Gutštejnové vlastnili Petrohrad v mužské větvi do roku 1554, kdy zemřel Viktorin z Gutštejna. Jedna z jeho sester se vdala za Jaroslava Libštejnského z Kolovrat, který postupně získal všechny podíly petrohradského panství. Hrad však v polovině 16. století přestal vyhovovat nárokům na bydlení renesanční šlechty. Jaroslav Libštejnský z Kolovrat proto začal kolem roku 1560 pod hradem s výstavbou petrohradského zámku. V té době (1559) se už hrad Petrohrad uvádí jako pustý.
Libštejnským bylo za podporu stavovského povstání petrohradské panství konfiskováno. Roku 1622 je od státu koupili Černínové z Chudenic. V jejich rukou zůstal Petrohrad až do roku 1945.
Stavební podoba
Vzhledem k torzovitosti dochovaných stavebních článků není původní stavební podoba Petrohradu jasná. Vzhledem k existenci okrouhlého bergfritu v severovýchodním průčelí hradu nad přístupovou cestou je zřejmé, že se jednalo o hrad bergfritového typu.[7] Do hradu se vstupovalo čtverhrannou věží. Hrad se pravděpodobně dělil na dolní a horní část. Dolní byla zplanýrována v polovině 17. století při budování okrouhlé kaple Všech svatých, postavené v roce 1652.[8] Ta je dnes jedinou dominantou místa, kde hrad stával. Z dolní části hradu zbyla sklepní část bergfritu před kaplí, odděleného od hradu příkopem a přístupným zřejmě po padacím mostě. Západně v bezprostředním sousedství kaple se dochovaly zbytky podsklepené, volně stojící budovy. Dále na západ od ní pak zbytky vstupní věže. V horní části stál zřejmě palác. Na jeho místě byla v 19. století postavena romantická zřícenina se schodištěm na vyhlídku. Z obvodového opevnění horního hradu se dochovaly fragmenty zdiva.
Přístup
- Z obce Petrohrad po červeném turistickém značení ke hradu, přibližně 1500 metrů.
- Ze silničky mezi Stebnem a Petrohradem u památného dubu letního odbočuje ke hradu červené turistické značení, prochází se Hájem Petra Bezruče, přibližně 1000 metrů.
Galerie
- Zbytek hradby horního hradu
- Vnitřek bergfritu
- Kaple Všech Svatých nad bergfritem
- Dochovaná nadzemní část bergfritu
Odkazy
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-05-21]. Identifikátor záznamu 155281 : Hrad Petrohrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický Království českého. Praha: Nakladatelství Českého lesa, 1909. S. 572.
- JÁNSKÝ, Jiří. Hroznatovci a páni z Gutštejna. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2009. 567 s. ISBN 978-80-87316-02-3. S. 21, 58–59.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Petršpurk hrad, s. 344–347.
- HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze. Příprava vydání Irena Bukačová. Svazek II. Severní Čechy. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-791-9. S. 320.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Petrohrad – hrad, s. 373.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. S. 426–428.
- PONFIKL, Josef Eduard. Vollständige Topographie der Fideikommis-Herrschaft Petersburg im Saazer Kreise in Böhmen. Prag: [s.n.], 1821. S. 79. (německy)
Literatura
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Petrohrad – hrad, s. 373.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Petršpurk hrad, s. 344–347.
- WETTENGL, Libor. Hrad Petrohrad. Hláska. 1992, roč. III, čís. 3, s. 25–27. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrohrad na Wikimedia Commons