Kaple Korunování Panny Marie (Křivoklát)

V předsíni kaple, která je čtyři metry široká a pět metrů dlouhá, se nachází arkýř pocházející z roku 1909 vytvořený podle návrhu arch. H. Wachlera. Na východní stěně arkýře jsou železné dveře, které ústí do točitého schodiště vedoucího do oratoře nad kaplí. Předsíň je zaklenuta hvězdovitou klenbou. Západní strana předsíně byla v osmnáctém století (kdy kaple sloužila jako farní kostel) probourána a předsíň s přiléhajícím rytířským sálem byla lodí kostela, jehož presbytářem se stala právě kaple. Na konci devatenáctého století však Josef Mocker vrátil vše do původního stavu.

V kapli se nachází celkem sedm 30 centimetrů hlubokých výklenků, pět širších a jeden užší. Uprostřed výklenků se nacházejí sloupky, stojící na čtyřboké desce a rovněž čtyřboké patce. Dříky jsou šroubovitě obtočeny oblouny. Hlavice jsou zdobené listy. Nad sloupky stojí fiály, které nejsou ukončeny, ale zarážejí se do pásové římsy. Mezi fiálami jsou výklenky střechovitě ukončeny krycími římsami, které jsou ozdobené kraby. V kněžišti se dále nachází jeden trojitý výklenek dva a půl metrů široký.

Klenba kaple je síťová ve třech polích a hvězdicová v závěru. Žebra klenby se opírají ve výšce šesti metrů o polygonální konzoly profilované šikmou plochou a protínají se uprostřed podélné osy klenby ve třech okrouhlých svornících. Tři konzole jsou jehlancové, čtvrtá má košovitý tvar a je bohatě zdobena prolamovanou technikou tesaným listovým dekorem naturalistického charakteru.

Portál do sakristie se nachází na levé straně od oltáře. Ostění z pískovce stojí na hranolovém podstavci. Výžlabky portálu jsou osázeny výrazným vegetabilním dekorem – pruty lemovanými listovím, kukuřičným klasem, z vnější strany osmnácti kraby. V horních rozích jsou umístěny dva maskarony. Dveře jsou dubové a pochází ze začátku dvacátého století.

Kaple má celkem čtyři okna. V podélných zdech jsou tři trojdílná, z nichž dvě se nacházejí v jižní zdi a jedno v severní. Čtvrté je na jihovýchodní zdi za oltářem. Všechna okna jsou zakončena lomeným obloukem a zdobí je pozdně gotické kružby.

Po obou stranách fiál, které na stěně přerušují pásovou římsu, stojí na konzolách celkem 12 dřevěných soch apoštolů a 4 zemských patronů v presbytáři, pocházejících ze šestnáctého století. Sochy vzbuzují svými postoji a gesty loutkovitý dojem, působivější výraz jim dodává zejména bohatší a v ostře lámaných záhybech tvarovaná drapérie. Každá z konzol je jiného tvaru a končí vytesanými maskarony. Nad sochami jsou upevněny dřevěné vyřezávané baldachýny různých tvarů pozdní gotiky. Sochy jsou po dvojicích řazeny směrem od hlavního vchodu.

Vlevo od vchodu směrem k oltáři to jsou svatý Matouš se sekyrou, svatý Juda Tadeáš s kyjem, svatý Tomáš s kopím, svatý Jan s kalichem, svatý Petr s klíčem a svatý Ondřej s ondřejským křížem. Vpravo od arkýře směrem k oltáři to jsou: Jidáš s měšcem, svatý Jakub starší s mečem, svatý Šimon s pilou, svatý Jakub mladší s knihou, svatý Filip s antonínským křížem a svatý Bartoloměj s nožem. Čtyři plastiky na stěně za oltářem představují české zemské patrony: svatého Zikmunda, svatého Víta, svatého Vojtěcha a svatého Václava.

Oltář je uměleckou prací z doby po roce 1490,[1] jejímž autorem je neznámý mistr, který pravděpodobně pocházel z okruhu Hanuše Spiesse z Frankfurtu nad Mohanem. Uprostřed jeho horní části je Ježíš Kristus Bolestný a po stranách dva andělé nesoucí atributy, kterými byl Kristus umučen. Anděl vlevo drží kopí a hřeby, anděl vpravo sloup a bič. V centrální vyřezávané části je uprostřed socha Panny Marie, kterou korunuje Bůh Otec (vpravo), Bůh Syn (vlevo), Duch svatý (nad ní). Po stranách nahoře jsou dva andělé. Pohled Panny Marie směřuje do velké kamenné sedile vpravo v presbytáři, kde bývalo místo určené pro panovníka a jeho rodinu. Nad sedilií se původně nacházely dva znaky Českého království, ale během obnovy kaple na počátku dvacátého století byly sejmuty a nahrazeny fürstenberskými rodovými erby. Na vnitřní straně oltářních křídel jsou malby od neznámého autora, který je dnes označován jako Mistr křivoklátského oltáře. Představující výjevy ze života Ježíše Krista a Panny Marie. Vlevo nahoře je Zvěstování, vpravo nahoře Narození Krista, vlevo dole Obětování v chrámu, vpravo dole Klanění tří králů. Na vnější straně oltářních křídel jsou vyobrazeni čeští patroni (zleva): svatý Zikmund, svatý Václav, svatý Vít a svatý Vojtěch. Po levé straně před oltářem stojí cínová křtitelnice ze sedmnáctého století. Na konzolách po stranách kaple je rozmístěno dvanáct plastik apoštolů se svými atributy z šestnáctého století.

Dřevěný polychromovaný reliéf lva umístěný na visutém svorníku nad oltářem je symbolem imperiální moci a jmenovitě českého království a současně christologicky Zmrtvýchvstání Krista.

V prvním desetiletí dvacátého století, kdy na hradě probíhaly stavební úpravy, přibyly do kaple nové dřevěné lavice ozdobené různými neexistujícími bytostmi zla, které se krčí před tváří boží. Lavice vyrobili místní řemeslníci, truhláři Celestýn a Václav Friebertovi.

• CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Rakovnickém, 1. díl. Praha: [s.n.], 1911. 146 s.
• MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady, 1. díl. Praha: Odeon, 1972. 440 s.
• FRENCL, Monika. bakalářská diplomová práce "Oltářní retábl hradní kaple na Křivoklátě". Brno: [s.n.], 2008.
• KUTHAN, Jiří. Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců, 1. díl. Praha: Lidové noviny, 2013. 816 s.
• KUTHAN, Jiří. Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Vimperk: Tina, 1994. 582 s.
• EINHORN, Irich; WAGNER, Jaroslav. Hrady, zámky a tvrze středních Čech. Praha: Orbis, 1974. 264 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple Korunování Panny Marie na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky hradu Křivoklát