Kaple Boimů (Lvov)

Nejvíce dekorativních prvků je na západní (vchodové) straně kaple. Sochařská výzdoba západní fasády byla vytvořena ve druhé fázi stavby kaple v letech 1611–1615. Jejím autorem byl sochař Hanusz Scholz. Na rozdíl od východní a severní fasády je západní rozdělena dvěma vodorovnými římsami a dekorativní reliéfy jsou umístěny ve třech úrovních. Ve střední části je šest svislých sloupů, nad okny jsou reliéfy proroků a v kartuších nad nimi latinské citáty z Bible.[1]

Nejvíce reliéfů je na třetí, nejvyšší úrovni - zobrazují Utrpení a smrt Krista: „Bičování“, „Nesení kříže“, „Ukřižování“, „Sejmutí z kříže“.

Vzhledem k expresivitě těchto plastik a také kompozicím v interiéru, je pro kapli také používán název „Bible pro chudé“, protože pro pochopení významů znázorněných reliéfů není třeba gramotnosti.

Východní strana kaple směřuje do ulice Haličské. Je rozdělena pěti pilastry a zdobena dvěma freskovými portréty - zakladatele kaple Jiřího Boima a jeho manželky Jadwigy, roz. Nižniowské. Portréty byly vytvořeny v roce 1617 a jsou přičítány Janu Gianimu. Pod portrétem zakladatele je latinský nápis (překlad: „György Boim. Lvovský radní, zakladatel této kaple. Rok: 1617“). A pod portrétem jeho manželky je latinský nápis Hedvygis de Nisniovs Boim (překlad: Jadwiga z Nižniovských Boimů).

Severní strana je rovněž rozčleněna pilastry. Má dvě fresky: Matku Boží a Ježíše Krista. Nahoře, na jedné ze stran osmibokého tamburu je jeden z nejkrásnějších reliéfů Lvova - „Svatý Jiří - drakobijec“. Obraz sv. Jiřího (patrona zakladatele kaple) se nachází nejméně třikrát v dekorativním designu kaple. Předpokládá se, že autorem fresek a basreliéfů, jakož i sochařských obrazů nad hlavicemi pilastrů je Andreas Bemer.

Dalším pozoruhodným výjevem je postava Krista na vrcholu kupole. Jedná se o vzácné zobrazení Krista Trpitele v křesťanské ikonografii. Zvláštností této verze sochy je, že na rozdíl od všech ostatních obrazů sedícího Krista, zde Kristus spočívá tváří na levé ruce, kdežto na většině známých obrazů - na pravé ruce. Na kupoli pod Kristem je latinský nápis (česky: „Nechť ten, kdo prochází kolem, zváží, zda jsou jeho trápení větší než moje“ Pláč Jeremiáše 1.12.)

Kompozičně a stylisticky souzní s vnějším vzhledem kaple. Díky dovednosti architektů vypadá vnitřek kaple mnohem větší a vyšší než vnějšek. Stěna s oltářem splývá s číší kupole kaple a tím vytváří oslavnou atmosféru. Většinu sochařských děl v interiéru kaple vytvořil Johann Pfister. Pro výzdobu použil materiály z lokalit poblíž Lvova. Spodní část oltáře i fasáda jsou vyrobeny z poljanského vápence (ložiska poblíž vesnice Poljana). Horní část oltáře a klenuté reliéfy jsou vyrobeny štukovou technikou (směs vápna, sádry a mletého alabastru nebo mramoru). Některé sochařské kompozice byly vytvořeny pomocí černého mramoru a bílého nebo šedého alabastru, který byl v té době znám pod názvem „rusínský mramor“.

Kompozice oltáře jsou středem interiéru. Jsou umístěny naproti vchodu, na východní vnitřní stěně kaple. Oltářní stěna je rozdělena římsami na tři úrovně, hustě vyplněné sochami. Nejdůležitější kompozice jsou umístěny ve dvou horních úrovních.

Nejnižší římsa spočívá na postavách čtyř proroků. Po stranách oltáře jsou dvoje dveře. Na vnější straně levých dveří je obraz Ježíše Krista, na pravé straně Panny Marie. Při dekoraci dveří byly použity různé techniky provedení - intarzie, řezbářství, kování a malování.

Hlavním tématem kompozice oltáře je Umučení Krista. Na nevelké ploše se autorům podařilo umístit všechny účastníky dění v Getsemanské zahradě: Krista, který komunikuje s andělem, spící apoštoly Petra, Jakuba a Jana a stráže vedené Jidášem.

Nalevo je kompozice „Poslední večeře“. V jejím pravém dolním rohu sedí Jidáš, drží měšec a pod jeho lavicí se zlomyslně šklebí ďábel. Pravou část této vrstvy zaujímá zobrazení rituálu „Mytí nohou“.

Horní vrstva oltářní zdi je od střední oddělena římsou. Spočívá na postavách čtyř evangelistů, kteří sedíce usnuli. Skládá se z menších kompozic: „Adorace Beránka“ a nad ní „Poslední soud“. Děj „Beránkovy adorace“ doplňují po stranách čtyři ženské postavy představující Spravedlnost (latinsky Justicia), Lásku (latinsky Charitas), Trpělivost (latinsky Paciencia) a Víru (latinsky Fides).

Na jižní stěně jsou další dvě slavná díla Hanse Pfistera, epitaf Jiřímu Boimovi a jeho zeti J. Breslerovi. Epitaf J. Boima je vyroben z černého mramoru a bílého a šedého alabastru. Nejvýraznější částí epitafu je sochařská skupina „Pieta“. Ve středu skupiny je Panna Marie, která drží v náručí Kristovo tělo, na bocích jsou zobrazeni klečící manželé Jiří a Jadwiga Boimovi, na horních dvou úrovních jsou děti a vnoučata Boimů.

Nad vstupními dveřmi do kaple jsou dvě díla výtvarného umění 17. století. Jsou to portréty Jiřího Boima a jeho syna Pavla. Jméno autora portrétů není známé, ale předpokládá se, že to byl Matthew Domaratsky. Portrét Jiřího Boima je prvním portrétem měšťana vytvořeném ve Lvově.

Vnitřní klenba dómu kaple je jedním z nejdůležitějších prvků souboru, který dotváří celistvost komplexu. Ve spodní části kopule jsou tři řady kazet, dvanáct v každé řadě. Ve třetí, nejvyšší řadě, drží pět andělů jednotlivé části latinské fráze z knihy Zjevení svatého Jana: „Sanctus sanctus, sanctus Dominus Deus“ („Svatý, svatý, svatý je Pán Bůh“).

Směrem k vrcholu kupole se velikost kazet zmenšuje. Toto uspořádání, spolu s dobře zvolenou modrou barvou pozadí a osmibokou prosvětlenou lucernou, budí dojem mnohem větší výšky kaple, než ve skutečnosti je.

Nad světelnou lucernou je horní část dómu zdobená osmi basreliéfy andělů. Drží části pergamenu s citátem z latinské liturgie: „Gloria in excelsis Deo et pax hominibus bonae voluntatis“ („Sláva Bohu na výsostech a pokoj lidem dobré vůle“). Na samém vrcholu kopule je poněkud stylizovaný freskový obraz Nejsvětější Trojice.

Interiér kaple je osvětlen také třemi kulatými okny. Dvě z nich jsou v horní části severní stěny a třetí v horní části klenutého osmiúhelníku na západní fasádě. Dodatečné osvětlení spodní vrstvy zajišťují čtyři okna na západní straně kaple.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Каплиця Боїмів na ukrajinské Wikipedii a Kaplica Boimów na polské Wikipedii.

• Tadeusz Riedl: Chodząc po Lwowie. Bernardinum, Pelplin, 2006. ISBN 978-83-7380-523-1.
• Adam Kulewski, Przemysław Włodek: Lwów. Przewodnik. REWASZ. ISBN 83-89188-53-8.
• Возницький Борис Григорович, Каплиця Боїмів у Львові. Львів: Каменяр, 1979.
• Лильо І. М., Лильо-Откович З.М. Прогулянка Львовом. Путівник. Балтія Друк, 2005. 224 с.: іл.
• Мельник Б.В. Вулицями старовинного Львова. Вид. 2-ге, зі змінами. Львів: Світ, 2002. ISBN 966-603-197-3.
• Содомора А., Домбровський М., Кісь А. Anno Domini. Року Божого: Латинські написи Львова / Автор проекту Василь Ґабор. Львів: ЛА «Піраміда», 2008. 288 с.
• Трегубова Тетяна Олександрівна, Мих Роман Михайлович, Львів. Архітектурно-історичний нарис. К.: Будівельник, 1989. 272 с. ISBN 5-7705-0178-2.
• Lwów. Ilustrowany przewodnik / група авторів під редакцією Бірюльов Юрій Олександрович— Львів: Центр Європи, 2001, (Wrocław: VIA-NOVA, мова польська). 320 с.— ISBN 966-7022-26-9 (Україна), ISBN 83-88649-32-9 (Polska).
• Мечислав Орлович. Ilustrowany przewodnik po Lwowie. Lwów— Warszawa: Książnica-Atlas, 1925.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple Boimů na Wikimedia Commons

• Kaple Boimů z dronu (exteriér i interiér)
• 3D panoráma interiéru Kaple Boimů
• Kaple Boimů - video exteriéru (ukrajinsky)
• Fotografie fasády kaple Archivováno 24. 4. 2021 na Wayback Machine
• Fotografie interiéru Archivováno 24. 4. 2021 na Wayback Machine kaple
• Fotografie exteriéru i interiéru kaple