Curych (kanton)

Curych (německy Zürich, francouzsky Zurich, italsky Zurigo, rétorománsky Turitg, švýcarskou němčinou Züri) je německy mluvící kanton na severovýchodě Švýcarska. Oficiálním jazykem je němčina, ale v tomto kantonu lidé mluví švýcarským dialektem němčiny, curyštinou (Züritüütsch).

Kanton Curych
Kanton Zürich

znak

vlajka
Geografie
Hlavní městoCurych
Souřadnice47°24′47″ s. š., 8°39′23″ v. d.
Rozloha1 729 km²
Nejvyšší bodSchnebelhorn (1292 m n. m.)
Geodata (OSM)27970 OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 520 968 (2018)
Hustota zalidnění879,7 obyv./km²
Jazykněmčina
Správa regionu
Nadřazený celekŠvýcarsko
Druh celkukanton
Vznik1351
VládaRegierungsrat (7 členů)
ParlamentKantonsrat (180 členů)
Podřízené celky• 12 okresů
• 162 obcí
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CH-ZH
NUTSCH040
Označení vozidelZH
Oficiální webwww.zh.ch
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Kanton se nachází na sever od Alp. Jeho severním sousedem je kanton Schaffhausen, západním sousedem je kanton Aargau, na jihu hraničí s kantony Zug a Schwyz. Na východě hraničí s kantony Thurgau a Kanton St. Gallen.

Jezera zabírají 73 km², což představuje zhruba 4 % z celkové plochy kantonu. Mezi největší jezera se řadí Curyšské jezero, Greifensee a Pfäffikersee.

Kanton se dělí na 12 okresů: Zürich, Affoltern, Andelfingen, Bülach, Dielsdorf, Dietikon, Hinwil, Horgen, Meilen, Pfäffikon, Uster a Winterthur. Hlavním městem je Curych.

Historie

Kanton Curych se připojil ke Švýcarské konfederaci v roce 1351. V roce 1468 se kanton rozšířil o severní části. V roce 1803 se západní část kantonu odtrhla a stal se z ní samostatný kanton Aargau.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo kantonu je německy mluvící. Mezi obyvateli převládají protestanti (43 %) a katolíci (31 %).

Pošta

Kanton Curych se po Velké Británii stal druhou nejstarší známkovou zemí světa, když místní pošta vydala roku 1843 známky s názvem „Zürich“. Celkem vyšly dvě známky, platnost měly do roku 1854, již roku 1849 činnost pošty převzala švýcarská pošta.[1]

Odkazy

Reference

  1. HLINKA, Bohuslav, MUCHA, Ludvík: Filatelistický atlas. Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1986. S. 17.

Literatura

  • HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas. 3., rozšířené. vyd. Praha: Geodetický a kartografický podnik, 1986. S. 253.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.