Kanadské rezidenční školy pro původní obyvatele

Kanadské rezidenční školy pro původní obyvatele bylo označení pro síť povinných internátních škol určených pro převýchovu původních obyvatel dnešní Kanady. Školy byly zřízeny kanadskou vládou a vedeny křesťanskými církvemi. Účelem těchto škol bylo izolovat děti původních obyvatel od jejich vlastní kultury a náboženství a asimilovat je do vznikající dominantní kanadské kultury. Systém fungoval přibližně jedno století, během kterého bylo ve školách umístěno zhruba 150 000 dětí. Život v internátních školách byl spojen s fyzickými tresty a špatnými hygienickými a životními podmínkami. Počet dětí, které v nich zemřely není kvůli chybějícím záznamům přesně známý. Odhady stanovují počet obětí na 3 200 až 30 000 zemřelých.

Třída během vyučování v římskokatolické internátní škole v Fort Resolution.

Systém internátních škol pro původní obyvatele vycházel ze zákonů přijatých ještě před vytvořením federace v roce 1867, ale hlavní oporu získal zákonem o indiánech z roku 1876. Od roku 1894 se stal pro děti původních obyvatel pobyt v internátních školách povinným. Školy byly přitom umísťovány v místech vzdálených od území původních obyvatel, aby bylo co možná nejvíce zamezeno kontaktu s rodinami. Styk rodičů s dětmi byl dále omezen přijetím opatření omezujících vycestování původních obyvatel z rezervací. Školy fungovaly ve všech provinciích a teritoriích s výjimkou Nového Brunšviku a Ostrovu prince Edvarda. Poslední internátní škola byla uzavřena až v roce 1997.

Indiánská průmyslová škola sv. Pavla, Middlechurch, Manitoba. (1901)

Školy zásadně uškodily vývoji dětí původních obyvatel, a to zejména jejich odebráním z rodin, nucenou kulturní převýchovou včetně trestání mluvení mateřským jazykem a dále jejich vystavením fyzickému i sexuálnímu zneužívání. Po dovršení převýchovy získali status běžného občana, čímž jim byl současně odebrán status indiána. Poté, co byli od raného věku vytrženi ze své kultury a přeučeni mluvit francouzsky nebo anglicky a chovat se jako většinoví Kanaďané, zažívali útrapy jak při pokusu o navrácení se do svých původních domovů, tak ale také při snahách žít v rasově segregační společnosti kanadských měst. Systém byl úspěšný ve svém cíli zpřetrhat vazby převychovaných původních obyvatel na svou vlastní kulturu a tím ji přestali dále přenášet na další generace. Toto vše vedlo u převychovaných často k posttraumatické stresové poruše, alkoholismu, drogové závislosti nebo k sebevraždám, což jsou patologické jevy, které v komunitách původních obyvatel zůstaly dodnes.

Prvních omluv se původní obyvatel dočkali v osmdesátých a devadesátých letech 20. století, a to zejména od menších křesťanských církví. V roce 2008 přednesl první veřejnou omluvu jménem vlády Kanady tehdejší premiér Stephen Harper. Tato omluva následovala pár dní po zřízení oficiální Komise pro pravdu a usmíření, jejímž úkolem bylo vyšetřit zločiny spáchané v rámci rezidenčních škol. Komise zveřejnila výsledky svého vyšetřování v roce 2015 v rozsáhlé zprávě. Hlavním závěrem zprávy bylo, že systém rezidenčních škol způsobil kulturní genocidu původních obyvatel. V roce 2017 zopakoval omluvu za vládu Kanady premiér Justin Trudeau. Téma se znovu rozdmýchalo v roce 2021, kdy bylo nalezeno přes tisíc neoznačených hrobů dětí na pozemcích bývalých internátních škol.[1] Původní obyvatelé stále čekají na oficiální omluvu od Katolické církve.[2]

Úmrtnost
Podíl úmrtí na 1000 žáků internátních škol v letech 1869 až 1965.

Úmrtí

Úmrtí žáků byla v internátních školách pro původní obyvatele běžná, a to zejména kvůli špatnému stavu a údržbě budov. Přesné údaje o počtu zemřelých dětí se kvůli špatnému vedení nebo zničení záznamů nedochovaly. Vládní Komise pro pravdu a usmíření v roce 2015 uvedla, že se podařilo doložit úmrtí 3 201 žáků, přičemž příčinami smrtí byly hlavně nemoci. Současně konstatovala, že počet úmrtí by mohl ve skutečnosti být až 6 000 žáků.

Dochovala se také zpráva z roku 1906 od lékaře Petera Bryce, který tehdy pracoval pro vládu Kanady. V ní konstatoval, že úmrtnost původních obyvatel je dvojnásobná až trojnásobná oproti většinové populaci Kanady. Za hlavní příčinu uvedl epidemii tuberkulózy. Za zdroj jejího šíření označil také špatnou zdravotní péči a nedostatek větrání v internátních školách. V roce 1907 ve své další zprávě uvedl, že se vzhledem k tragickým podmínkám v internátních školách sám diví, že situace není ještě horší. Roku 1909 v další zprávě napsal, že mezi lety 1894 a 1908 v internátních školách na západě Kanady vzrostla úmrtnost žáků z 30 % na 60 % po pěti letech pobytu. Tyto zprávy byly neveřejné až do roku 1922, kdy Bryce vydal knihu The Story of a National Crime: Being a Record of the Health Conditions of the Indians of Canada from 1904 to 1921. V ní uvádí, že vysoké úmrtnosti šlo zamezit izolací nakažených dětí (v té době ještě nebyla vyvinuta účinná antibiotika).

V letech 1920 a 1922 byl vládou najmut lékař F. A. Corbett, aby prošetřil zdravotní stav dětí v internátních školách. Došel přitom ke stejným závěrům jako Bryce. V jedné škole v Albertě našel třídu, ve které byla polovina dětí nakažená tuberkulózou. V jiné škole u Calgary, ve které bylo umístěno 33 studentů, bylo 29 nakažených. V jedné z tamních tříd našel 16 nakažených dětí krátce před smrtí, které učitelé nutili sedět v lavicích a pokračovat ve výuce.

Zmizelé děti a neoznačené hroby

Komise pro pravdu a usmíření ve své zprávě dále popsala, že praxí škol bylo nevracet těla zemřelých dětí rodičům, a to hlavně kvůli omezení nákladů na převoz a poplatků za pohřeb. Těla proto byla pohřbívána na pozemcích škol v neoznačených hrobech. Pro stanovení přesných počtů zemřelých chybí dostatečné záznamy. Když Komise pro pravdu a usmíření zjistila možný rozsah úmrtí a praxe pohřbívání v neoznačených hrobech, zřídila pro toto téma vlastní pracovní skupinu a požadovala po vládě v roce 2009 v přepočtu 1,5 milionu amerických dolarů na další výzkum. Vláda však tento dodatečný výdaj odmítla.

V květnu 2021 byly objeveny ostatky 215 dětí poblíž internátní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii. O měsíc později následoval ještě hrůznější objev ostatků více než 750 lidí, převážně indiánských dětí, na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan. A na konci června 2021 došlo dále k objevu 182 neoznačených hrobů u bývalé školy u města Cranbrook v Britské Kolumbii.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Canadian Indian residential school system na anglické Wikipedii.

  1. Bití i propichování jazyků jehlami. Nález hrobů s dětskými ostatky oživil temnou minulost Kanady. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. (česky)
  2. V Kanadě objevili stovky neoznačených hrobů na místě bývalé internátní školy. Jde už o druhý případ. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-08-13]. Dostupné online. (česky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.