Kakost hnědočervený

Za těžiště jeho rozšíření jsou považovány evropské horské oblasti, hlavně Pyreneje, Alpy, Francouzské středohoří, Apeniny, Sudety, Karpaty a pohoří Balkánu. Do přírody severských států se dostal až později, jako zplanělá zavlečená rostlina. V ČR se vyskytuje poměrně hodně, roste hlavně na severní a střední Moravě, ve Slezsku a na přilehlých územích severovýchodních Čech. Vystupuje až do nadmořské výšky 2400 m.[1][3]

Roste převážně na vápencovém, případně silikátovém podloží, na vlhkých štěrkovitě-písečných půdách bohatých na živiny. Objevuje se hlavně na vlhkých loukách v aluviálních půdách okolo vodních toků, ve světlých lužních lesích a křovinách i na narušených místech bez bylinného pokryvu.

Je hemikryptofyt dobře rostoucí v polostínu a při dostatku vláhy i na plném slunci, tam tvoří více květů; ve středoevropských podmínkách je mrazuvzdorný. Vyhledává spíše zásaditou půdu s pH 6,5 až 8.0. Kvete v květnu a červnu, v chladnějších oblastech i v červenci. Ploidie druhu je 2n = 28.[1][2][4]

Vytrvalá, trsnatá bylina s několika přímými, 30 až 60 cm vysokými lodyhami vyrůstajícími z hrubého vodorovně rostoucího oddenku. Pevná, tlustá, střídavě olistěná lodyha mívá často drobné nachové skvrny,je porostlá chlupy a někdy se v horní části větví.

Listy v růžici a spodní lodyžní mají řapíky dlouhé někdy až 30 cm, listy na lodyze výše postavené mají řapíky kratší, jsou až téměř přisedlé a směrem vzhůru se zmenšují. Čepel listu je v obryse ledvinovitá, po okraji dlanitě tři až sedmidílná, po obvodě má hrubé, nepravidelně zoubky a je oboustranně krátce chlupatá. Palisty jsou úzce trojúhelníkovité, červenohnědé a brzy zasychají.

Na 2 až 6 cm dlouhých, zpočátku nicích a později vzpřímených stopkách vyrůstají četné, dvoukvěté vidlany s pětičetnými, volnoplátečnými, červenohnědými květy o velikost 2,5 cm. Kališní lístky se třemi žilkami jsou eliptické, na konci hrotité a dlouhé až 8 mm. Dvojnásobně delší korunní lístky mají pět žilek, na bázi jsou zúžené do kratičkého nehtu, bělavé a dále jsou tmavě hnědočervené. Jsou ploché až mírně nazpět ohnuté, dlouhé 12 mm a po okraji vlnité. Deset tyčinek se žlutými nebo fialovými prašníky je rozděleno do dvou kruhů, vnější jsou o málo kratší. Z pěti plodolistů sestavený semeník má pět pouzder a nese čnělku s pětiramennou bliznou. Vespod květu jsou žlázky s nektarem.

Zobanitý plod puká v pět jednosemenných plůdků (semen), které jsou světle hnědé, eliptické a mají hladké, síťované osemení. Rostliny se rozmnožují semeny, 1 gram obsahuje asi 100 semen. Lze je rozmnožovat i vegetativně, oddělují se jarní růžice s kouskem oddenku.[1][2][4][5][6]

Tento druh se občas pěstuje jako okrasná rostlina, která upoutává pozornost neobvyklou barvou květů, ze zahrad rostliny často zplaňuje do volné přírody. Existuje na 50 variet lišících se zbarvením listů a květů, např. temně kaštanové květy mají 'Angelina', 'Jupiter', 'Chocolate Chip', modropurpurové 'Blauwvoet', 'Lisa', 'Our Pat', růžové a lila 'Anne Claire', 'Goldmund'. 'Klepper', duhově růžové 'Calligrapher', 'Muldoon' a bílé 'Album' atd.[5]

• 
  Porost kakostu hnědočerného
• 
  List
• 
  Květ