Kabylie
Kabylie též Kabýlie (v kabylštině: Tamurt n Leqbayel nebo Tamurt idurar) je kulturní region na severu Alžírska. Oblast je pojmenovaná podle etnika Kabylů, kteří zde žijí. Největším městem je Béjaïa a Kabylie se rozprostírá na ploše 44 000 km2. Kabýlie leží v pohoří Atlas, na okraji Středozemního moře. Kabylie pokrývá několik provincií Alžírska: celou Tizi Ouzou a Bejaia (Bgayet), většinu Bouira (Tubirett) a části Wilaya Boumerdes. Na území Kabylie se nacházejí také dva národní parky: Gouraya a Djurdjura.
Geografie
Území Kabylie se táhne od pobřeží Středozemního moře asi 125 km do vnitrozemí. Kabylie je rozdělena na dvě části, první se jmenuje Djurdjura nebo Jurjura, či Velká Kabylie a leží na západě, druhá je Malá Kabylie a leží na východě území. Krajina Kabylie je jednou z nejnehostinnějších v celé severní Africe. Najdeme zde drsné hory s vrcholy až 2 000 m n. m. a izolovaná údolí. Větší část roku jsou mnohé oblasti kvůli špatnému počasí (dešti a sněhu) nedostupné.
Obyvatelstvo
Oblast je obydlena etnikem Kabylů, odtud její název. Je to druhý nejpočetnější berberský kmen: populace činí 4 milióny. Jméno Kabylové znamená „příslušník kmene“ (z arabského gabila). Kabylové jsou zejména zemědělci a chovatelé dobytka. Na Alžírsku usilují o autonomii, zejména kulturní a jazykovou. Mluví svým vlastním jazykem: Kabylštinou. Druhým nejpoužívanějším jazykem je francouzština. Arabštinu bojkotují.
Historie
Středověk
V letech 909-971 zde vládla dynastie Fátimovců založená ˤAbdullāhem al-Mahdī Billahem. Oblasti se tehdy říkalo Ifriqiya (dnešní Tunisko a východní Alžírsko). Po čase dobyla také Egypt a ztratila zájem o Maghreb, který nechala berberským zástupcům tzv. Zíríovcům. Ti vládli až do roku 1018 Zíríovci se brzy rozštěpili a jejich odnož tzv. Hammadité zůstali v Kabylii a celém Alžírsku. Hammadité rozvíjeli celou oblast, zakládali města jako např. Bejaia, jejich hlavní město, a Alžír.
V 16. století se oblast dostala pod nadvládu Osmanských Turků, kteří provedli několik vpádů a založili zde vojenské osady.
Novověk
Francouzská kolonizace
Celá oblast byla postupně kolonizována Francouzi od roku 1857, navzdory silnému odporu místních obyvatel vedenými vůdci jako např. Lalla Fatma nebo Soumer, až později Cheikh Mokranisovo povstání v roce 1871. V tomto období byla neposlušným kmenům zabrána půda a dána tzv. Pieds-noirs – chudým francouzským osadníků. V této době proběhlo také mnoho zatýkání a vyhoštění původních obyvatel Francouzi, hlavně do Nové Kaledonie. Kolonizace také urychlila migraci obyvatelstva do vnitrozemí Alžírska a mimo Alžírsko.
Alžírští imigranti ve Francii vytvořili první hnutí podporující nezávislost ve 20. letech 20. století. Messali Hadj, Imache Amar, Si Djilani a Belkacem Radjef myšlenku rychle šířili po celé Francii a Alžírsku ve 30. letech 20. století. Z hnutí vzešli bojovníci, kteří se stali zásadní pro boj o nezávislost Alžírska . Během války za nezávislost (1954-1962) byla Kabylie jednou z nejvíce zasažených oblastí, hlavně díky jejím přírodním podmínkám. Vyzbrojení revoluční Alžířané vedli odpor k francouzskému kolonialismu, National Liberation Front (FLN) zde rekrutovala několik historických vůdců, včetně Hocina AÏt Ahmeda, Abana Ramdena a Krima Belkacema.
Po získání nezávislosti Alžírska
Napětí, které postupně vzrostlo mezi Kabyly a centrální vládou má několik důvodů. Začalo to v roce 1963, kdy se politická strana FFS vedena Hocinem Aït Ahmedem přela o moc se stranou FLN. V roce 1980 proběhlo v Kabylii několik demonstrací požadujících uznání kabylského (berberského) jazyka, této události se dnes říká Berber Spring.
Politika legitimace zesílila jako arabské hnutí v Alžírsku v 90. letech 20. století. V letech 1994-1995 nastal školní bojkot označovaný jako „strike of the school bag“. V červnu a červenci roku 1998 po atentátu spáchaném na zpěvákovi Matoubu Lounesovi a v době, kdy zevšeobecňující zákon o užívání arabského jazyka ve všech oblastech vešel v platnost, se v oblasti opět rozhořela nenávist a touha po samostatnosti. V následujících měsících po dubnu roku 2001 (nazvaného Black Spring) vypukly hlavní nepokoje, v té době vznikla také významná organizace Arouch - následovalo zabití mladého Kabyly Masinissa Guermaha alžírskou armádou. Nepokoje postupně ustaly po poskytnutí některých výhod ze strany prezidenta, Abdelazize Bouteflika.
Od 23. března 2007 hledá alžírská armáda v Kabýlii členy GSPC. Dokonce byly částečně uzavřeny dvě hlavní silnice mezi městy Bejada a Amizour a mezi El - Kseur a Bouira. Po bombardování Alžíru 11. dubna 2007 se hledání ještě zintenzivnilo. Také proto, že GSPC spolupracuje se sítí Al-Káida.
Ekonomika
Kabylové se živí hlavně jako zemědělci, i když k tomu nemají vhodné přírodní podmínky. Pěstují obilí, vinnou révu, olivy a korkové duby. Dále mezi nimi najdeme řemeslníky. Nejrozšířenějšími jsou tapisérie a hrnčířství. Horské zemědělství pozvolna ustupuje místnímu průmyslu (textilní a agro-výživný).
Politika
- V Kabylii dominují dvě hlavní politické strany. První z nich je FFS (The Front of Socialist Forces), kterou vede Hocin Aït Ahmed a druhou je RCD (The Rally for Culture and Democracy) vedena Saïdem Sadim. Obě strany jsou sekulární, berberské a alžírské.
- Velice významnou politickou organizací je Arouch, která vznikla během tzv. Black spring v roce 2001, při kterém bylo zabito 126 Kabylců alžírskými vojáky. Arouch je organizace reprezentující alžírské berbery. Arouch je množné číslo od slova Arch, které v Kabylii znamená formu demokratického shromáždění. Organizace je podobně politicky zaměřena jako obě hlavní politické strany FFS a RCD. Cílem organizace je jazyková autonomie kabylštiny, šíření demokracie a sociálních práv.
- Další organizací je MAK (The Movement for the Autonomy of Kabylie). Vznikla také během Black spring v roce 2001 s cílem bojovat za nezávislost Kabýlie.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kabylie na Wikimedia Commons
- Kabylia.info Kabylia - anglická Wikipedie
- KOVÁŘ, M.: AFRIKA A ARABSKÝ POLOOSTROV - POLITICKOHISTORICKÉ PROBLÉMY, 2004; dostupné z: seminarky.cz
- Kabylia.info
- Ethnologue.com
- Lexicorient.com - Kabylia Archivováno 13. 5. 2008 na Wayback Machine
- Britannica - Kabylie