Kaňatec

Kaňatce jsou parazitické ovíjivé byliny s drátovitými bezlistými stonky. Stonky jsou zelené až šedohnědé, větvené, se střídavými listy redukovanými na drobné opadavé šupinky. Květy jsou drobné, většinou oboupohlavné, přisedlé nebo krátce stopkaté, podepřené listenem a 2 listenci, uspořádané v klasech, hroznech nebo hlávkách. Okvětí je trojčetné ve 2 kruzích, bělavé nebo nazelenalé, laloky vnějšího kruhu jsou drobné a podobné listenům. Češule je zprvu miskovitá, později se prodlužuje a dužnatí. Tyčinek je nejčastěji 9 a jsou doplněny 3 staminodii. Semeník nese téměř přisedlou, drobnou nebo hlavatou bliznu. Plodem je peckovice, obklopená zdužnatělou češulí (někdy označovanou jako zdužnatělá trubka okvětí).[2][3]

• 
  Květy Cassytha filiformis
• 
  Plodící C. ciliolata
• 
  Detail haustorií C. pubescens

Rod zahrnuje celkem 22 druhů s pantropickým rozšířením. Centrum diverzity je v Austrálii, kde roste celkem 19 druhů, z toho 16 endemických. Jsou soustředěny zejména do jižní a jihozápadní části kontinentu. Cassytha filiformis je pantropický druh, rozšířený v tropických oblastech všech kontinentů a zasahující i do subtropických oblastí. Jako jediný druh rodu se vyskytuje i na americkém kontinentu, kde je rozšířen od jižních oblastí USA (Texas, Florida) po Bolívii a roste i na Karibských ostrovech. Jediným zástupcem rodu je také na Madagaskaru a v Tichomoří. Ze subsaharské Afriky jsou uváděny 3 druhy, z tropické Asie 3 druhy, z Nového Zélandu 1 druh.[4][5]

Kaňatce jsou nezelené, plně parazitické byliny, přisávající se pomocí drobných haustorií k cévním svazkům xylému ve větvích různých druhů stromů a keřů, odkud čerpají vodu a živiny. Haustorií se v rámci jedné rostliny vytváří několik set a mohou být připojeny i k několika různým hostitelům. Jsou také známy případy, kdy tato rostlina získává živiny z jiné parazitické rostliny, např. santalovníku. Kaňatce mají ve stoncích chlorofyl a uhlík získávají prostřednictvím vlastní fotosyntézy. Mladý semenáč se musí připojit k hostiteli do několika týdnů od vyklíčení, jinak hyne. Po nalezení hostitele původní stonek hyne a rostlina ztrácí kontakt s půdou.[6]

Pantropický druh Cassytha filiformis má široké spektrum hostitelů, naproti tomu některé endemické druhy z Austrálie mají úzkou vazbu na konkrétní hostitele.[7]

Rod Cassytha byl v minulosti často řazen do samostatné čeledi Cassythaceae, v současné taxonomii (APG IV) je součástí čeledi Lauraceae. V rámci dané čeledi je řazen do podčeledi Perseeae. Mezi blízce příbuzné rody patří např. Cryptocarya, Ravensara či Hypodaphnis.[3] Zatímco celkový habit se vlivem parazitického způsobu života od těchto příbuzných ale dřevnatých rodů diametrálně odlišuje, květy kaňatců jsou téměř identické s květy rodu Cryptocarya. Se vzhledově podobnými kokoticemi nejsou tyto rostliny nikterak příbuzné a náležejí dokonce i do jiného oddělení krytosemenných rostlin. Jedná se o ukázkový příklad konvergentního vývoje.[7]

Cassytha filiformis na Floridě

Druh Cassytha filiformis způsobuje lokálně škody na tropických kulturách, např. na plantážích avokáda v Austrálii. Rostlina je schopna kompletně pokrýt koruny stromů i keřů.[7] V jižní Indii je rostlina používána k ochucování másla, v Jemenu bobule vyhledávají děti. Pro jedlé plody je vyhledávána i v Austrálii.[8]