Křinice

Křinice byly založeny jako lesní lánová ves. Rozprostírá se po délce 5 kilometrů a svojí západní částí (horní vsí) sahá k úpatí Broumovských stěn (Hvězda). Na druhém konci (dolní ves) sahá k ústí Křinického potoka do Stěnavy. Jižně od obce ležící „Křinické rybníčky“ jsou přírodní rezervací.

Sousedními obcemi jsou Broumov na severovýchodě, Velká Ves a Otovice na východě, Martínkovice a Božanov na jihovýchodě.

Vesnice byla založena r. 1255 jako součást klášterního panství. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1395, kde byla označována jako Wickersdorf. V roce 1411 je poprvé doloženo jméno Weckersdorf. Patřila k Polickému újezdu, který český král Přemysl Otakar I. věnoval břevnovskému klášteru. Byla založena v době působení broumovského opata Martina (1253–1278) a osídlena německými kolonisty. Patřila do farnosti Broumov. Existence školy je prokázána k roku 1631. Zpočátku bylo zakázáno usazování řemeslníků - s výjimkou jednoho mlýna a hostince. Proto byly Křinice v roce 1677 největší selskou obcí broumovského klášterního majetku. V tom roce je zaznamenáno 51 sedláků a 43 domkářů. V roce 1800 byla postavena nová škola, která byla v roce 1875 opět nahrazena novou budovou. Dřevěným potrubím z křinického prameniště byla již od roku 1706 přiváděna voda do broumovského kláštera, od roku 1880 pak také i do města Broumov. Velké škody napáchal požár v roce 1815. Při dalším požáru v roce 1885 bylo zničeno 24 domů. V roce 1847 na území obce dopadl meteorit.

Vedle zemědělství měla význam i cihelna a také těžba pískovce a stavebního písku. V druhé polovině 19. století se mnoho obyvatel obce vystěhovalo do Chile.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byly Křinice s převážně německým obyvatelstvem připojeny s okresem Broumov k Říši. Po druhé světové válce dále patřily do okresu Broumov. Násilnosti na německém obyvatelstvu v roce 1945 si vyžádaly 13 obětí na životě. Do roku 1946 byli odsunuti zbývající němečtí obyvatelé. Tím poklesl počet obyvatel o více než polovinu (V roce 1939 se zde k trvalému pobytu hlásilo 1030 lidí, v roce 1961 pouze 516). Mnoho domů bylo ponecháno zkáze. Po zrušení okresu Broumov připadly Křinice v roce 1961 do okresu Náchod.

Ke Křinicím patří vzdálenější místa Amerika a Cihelny, jakož i samota Červený Dvůr.

• Sousoší Ukřižování se sochami svatého Jana Křtitele a svaté Barbory
• Na hřebeni Broumovských stěn (Hvězda) stojí už na katastru Hlavňova mariánská kaple (Panny Marie Sněžné), postavená za opata Othmara Daniela Zinkeho podle plánu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.[3] V její blízkosti se nachází výletní restaurace, postavená v roce 1853.
• Historická Křížová cesta severozápadně od horní vsi byla obnovena v roce 2000. Vede ke kapli sv. Huberta, původním zasvěcením Panně Marii Hvězdě Jitřní, postavené roku 1802.
• Venkovské usedlosti čp. 43, 91, 106, 116, 140, 152, 159, 194. Od roku 1995 tvoří vesnickou památkovou rezervaci.
• Deset křížů podél cesty z Broumova k poutnímu místu na Hvězdě
• Kaple Panny Marie Sněžné pod Hvězdou, která od roku 1709 stojí na začátku schodiště na Hvězdu[4]

• 
  Soubor:Křinice_116.jpgKřinice č.p. 116
• 
  Soubor:Křinice_38.jpgKřinice č.p. 38
• 
  Soubor:Křinice_194.jpgKřinice č.p. 194
• 
  Soubor:Křinice_140.jpgKřinice č.p. 140
• 
  Soubor:Křinice_89.jpgKřinice č.p. 89
• 
  Soubor:Křinice_č.p._43.jpg
• 
  Soubor:Křinice_č.p_43_-_vstup.jpg
• 
  Soubor:Křinice_91.jpg
• 
  Soubor:Křinice_č.p._91.jpg
• 
  Soubor:Křinice_č.p._91_-_vstup.jpg
• 
  Soubor:Křinice_č.p._91_-_pohled_zprava.jpg