Křimice (zámek)

Zámku předcházela tvrz, vystavěná Drslavici někdy okolo poloviny 13. století. V letech 1245–1289 na ní měl sídlit Půta, syn Protivy ze Žinkov. Další informace pochází až z druhé poloviny 14. století, kdy ji nejprve vlastnil plzeňský měšťan Petrold Nussl a po něm další plzeňský měšťan Václav Točník. Točníkové postupně bohatli, dočkali se povýšení na vladyky a také nedaleko tvrzi založili pivovar. V držení rodu zůstal do roku 1621, kdy zemřel poslední člen rodu Purkhart Točník. Následně tvrz krátce vlastnil jeho nevlastní syn Jan Jindřich Strojetický ze Strojetic, jenž si vzal Voršilu z Vrtby a po jeho smrti v roce 1648 panství zdědil Jaroslav František z Vrtby. V roce 1659 je jako majitel uváděn Jan František z Vrtby. Za syna jeho bratra, Františka Václava z Vrtby, prošla tvrz v roce 1732 přestavbou na barokní zámek a na nádvoří přibyla socha sv. Jiří od Lazara Widmana. Páni z Vrtby zámek vlastnili do roku 1830, přičemž v letech 1811–1812 za Františka Josefa z Vrtby prošel přestavbou v duchu empíru s klasicistní fasádou. Architektem barokní stavby byl patrně František Maxmilián Kaňka, architektem empírové přestavby František Ignác Prée. V roce 1830 panství zdědil kníže Jan Karel z Lobkovic a v držení Lobkoviců zůstal do roku 1948, kdy jim byl znárodněn.

Po znárodnění zámek nejprve vlastnil podnik Škoda Plzeň, který jej upravil pro internát. Během těchto úprav byly zcela zničeny interiéry a rozkraden mobiliář. Od roku 1965 byl zámek v majetku Domovů mládeže v Plzni a od roku 1974 Západočeského muzea v Plzni, které jej využívalo jako depozitář. Ani jeden z majitelů se o něj však příliš nestaral a tak zámek i zámecký park pustl. V roce 1994 byl v restituci navrácen Lobkovicům.