Křemýž (zámek)

Prvním panským sídlem v Křemýži byla tvrz připomínaná poprvé v roce 1545. Stála severně od vesnice na návrší Ladenburk. V roce 1669 koupila křemýžské panství baronka Kateřina Alžběta z Bachonhay. V letech 1693–1695 nechala postavit na úpatí Ladenburku barokní zámek a starou tvrz strhnout. Panství po ní zdědila její neteř, která se provdala za Jana Antoníny Hýzrleho z Chodova. Později panství vlastnili Věžníkové z Věžník a Ledebourové, kteří zámek drželi až do roku 1945. Říšský hrabě Klement August Ledebour-Wicheln na počátku devatenáctého století zámek rozšířil o druhé patro a klasicistní rizalit v průčelí. Po polovině devatenáctého století bylo za Adolfa Benna Ledeboura jihozápadní průčelí doplněno novogotickými prvky.[2]

Brána z návsi do bývalého hospodářského dvora

Původní zámek tvořila jednopatrová budova s válcovitým rizalitem neseným přízemními sloupy. Ve vrcholové části se rozšiřoval do cibulovité věže s lucernou. Dochovaný zámek je dvoupatrový. Z jihozápadního průčelí vystupuje rizalit, do jehož prvního patra vede klasicistní vnější schodiště. Fasáda přízemí je zdobena barokními prvky, ale prvním a druhém patře se uplatňují klasicistní pilastrové řády s iónskými hlavicemi a římsami.[2] Přízemní sál na severovýchodní straně je zaklenutý valenými klenbami[3] na čtyřech sloupech. Podoba přízemních místností byla změněna vestavbou příček, přesto se v nich dochovaly klenuté stropy na fabionech.[3] Na jihovýchodní křídlo navazuje obytný dům se zjednodušenou podobou zámeckým fasád. K zámku patřila také zimní zahrada[2] a barokní jízdárna.[3]