Káně krahujová

Rozsah území, ve kterých se tento dravec vyskytuje, je rozsáhlý. Vyskytuje se ve Střední a Jižní Americe, a to od Mexika až po Argentinu. Žije v rozličných biotopech, od okrajů druhotných a primárních lesů, přes suché křovinaté oblasti, savany až po předměstí, lesy a parky. Žije většinou v nižších a středních nadmořských výškách.[2] Tento druh lze obyčejně pozorovat sedící na stromech nebo sloupech.[3]

Káně krahujová měří 31–41 cm, hmotnost se odhaduje na 250–300 g, přičemž samci jsou asi o pětinu menší než samice. Peří je hnědé nebo šedé, hnědobílé na břiše, barva závisí na poddruhu. Zobák je u tohoto druhu velký a vytvořil mu i druhový název magnirostris, tedy velký (magni) zobák (rostris).

Živí se hmyzem a menšími obratlovci, jako jsou obojživelníci a ještěrky, ale také někteří savci (netopýři, ptáci, veverky a myši). Loví i menší druhy opic. Hnízdo z větviček a listí měří na délku zhruba 35 cm, na šířku asi 26 cm. Samice do něj klade jedno až dvě vejce, ze kterých se po čtyřech až šesti týdnech vylíhnou mláďata. Káně krahujová je velice teritoriální a své území střeží.[3]

Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je káně krahujová málo dotčeným druhem se vzrůstající populací. V roce 2019 se populace odhadovala na 5–50 milionů dospělých jedinců.[4]

Je známo celkem 12 poddruhů:[5]

• Rupornis magnirostris alius, Peters & Griscom, 1929
• Rupornis magnirostris conspectus, Peters, 1913
• Rupornis magnirostris gracilis, Ridgway, 1885
• Rupornis magnirostris griseocauda, Ridgway, 1873
• Rupornis magnirostris magniplumis, Bertoni, 1901
• Rupornis magnirostris magnirostris, Gmelin, 1788
• Rupornis magnirostris nattereri, Sclater & Salvin, 1869
• Rupornis magnirostris occiduus, Bangs, 1911
• Rupornis magnirostris petulans, van Rossem, 1935
• Rupornis magnirostris pucherani, Verreaux & Verreaux, 1855
• Rupornis magnirostris saturatus, Sclater & Salvin, 1876
• Rupornis magnirostris sinushonduri, Bond, 1936